BLOODY REVENGE || 24. Kapitola

26. června 2013 v 19:53 | Lady Rosana |  BLOODY REVENGE

24. Kapitola

AUTOR: LussyNda ŽÁNR: fantasy


ROSE šaty:http://www.spolecensky-salon.cz/files/kratke-spolecenske-saty-usa-ruze-cervene[1].jpg

DIMITRI POV:

Díval jsem se na Ivana v šoku a nevěděl co mám říct.
"Ale copak Dimko, vypadá to jako by si ztratil najednou řeč?" usmál se na mě Ivan.
"Jak je to možné.?" Zeptal jsem se ho a on se jen zasmál.
"To víš. Bylo to docela k popukání, když jste si všichni mysleli, že jsem v té rakvy." Zasmál se a pak se na mě podíval. "Přece znáš mou rodinu ne?" Zeptal se mě. No ano znal jsem je velice dobře. "Přece by nedovolili, aby rodina byla v takové ostudě, že jejich syn se stal strigojem a nebo že ma Drampíří dítě." Řekl hořce.
Byla to pravda. Jeho rodina byla ještě ze staré školy, ale nechápal jsem co myslel tím dítětem???
"Co chceš?" Zeptal jsem se ho.
"Co bych asi tak mohl chtít. Co myslíš Dimitrii. Spíš co chceš ty." Zeptal se vážně.
"Co bych měl chtít?" Zeptal jsem se ho nechápavě. Sakra takhle jen ztrácíme čas. Čas, který máme na přeměnu Rose zpátky na Drampíra. Potřebovali jsme to udělat co možná nejrychleji, ale to zjevně nepůjde, když se tady semnou teď vykecáva můj nemrtvý nejlepší kamarád.
"No pro něco velice důležitého si jsem dnes večer přišel ne?" Zeptal se mi s úsměvem a v jeho rudých očích mu zajiskřilo.
"No pro něco ano, ale ty to tedy rozhodně nejsi." Vydechl jsem podrážděně. Byl to sice můj nejlepší přítel, ale už byl několik roků pro mě mrtvý a já s jeho smrtí nakonec smířil a šel dál.
"To je, ale velice nemilé, takhle se chováš ke svému nejlepšímu kamarádovi???" Zeptal se mě a povytáhl obočí.
"Můj nejlepší kamarad zemřel před několika lety a pohřbili jsme ho. Ty si jen jeho zlá napodobenina." Řekl jsem mu a on se začal smát.
"Hm ještě před pár měsíci si říkal úplně něco jiného. Copak si nepamatuješ tu volnost, kterou si cítil když si byl jako já." Zeptal se.
"Ano pamatuju, ale nejvíc ze všeho si pamatuji všechny oběti." Vydechl jsem.
Ivan se ušklíbl. "Je jak překvapivé jak oba mluvíte stejně." Zasmál se a já nechápal o čem to sakra mluví.
"Vůbec nevím o kom to mluvíš a už vůbec nemám náladu se s tady s tebou o něčem dohadovat." Vydechl jsem a jeho oči se najednou změnili.
"Moc si vyskakuješ na to, že by si měl držet hubu a krok." Zařval na mě.
"Co opravdu chceš Ivane? Chceš mě zabít?" Zeptal jsem se ho. "Jen protože jsem si vzal dovolenou, kterou si mě sám donutil vzít !!" vykřikl jsem na něj, ale v ten moment se ozval hlas, který pohladil mou duši a přitom jsem se zachvěl strachem po celém těle.
"Ale, ale, ale…" vydechl hlas za mnou. "Copak takhle se mluví se svým nejlepším kamarádem pane Belikov? Jsem velmi zklamaná." Otočil jsem hlavu a pohlédl do rudých očích Rozy a nějaké strigojky, která vedle ní stála.
Už jsem Rose viděl dřív, ale vidět ji takhle bylo něco úplně jiného.
Měla na sobě rudé červené hedvábné šaty, které končili těsně nad koleny s hlubokým výstřihem a šerpou pod prsy s ozdobou růže na pravé straně. Na šatech měla černou koženou bundu a na nohách měla hodně vysoké rudé podpatky, což bylo zvláštní vzhledem, k tomu, že Rose takové věci nesnášela, ale zjevně se změnila za tu dobu.
Bylo to hodně divné ji takhle vidět, v krásný šatech s jejími perfektně kudrnatými vlasy, porcelánovou pletí a hlavně rudýma očima.
Dívala se na mě a její pohled na tváři jsem nemohl rozluštit. Bylo to něco mezi bolestí, nenávistí a možná ještě něco, ale nevěděl jsem kam všechny ty emoce co jí přeběhli přes tvář zařadit.
"Co ještě mi chceš tvrdit, že si sem pro nic důležitého nepřišel?" zeptal se Ivan s úšklebkem. Nyní už jsem chápal co tím myslel. Myslel tím Rose. On totiž věděl, že pro ni přijdu. Možná i plánoval ji změnit, aby sem k němu přišel.
"Co chceš Ivane?" Zeptal jsem se ho.
"Co bych asi tak mohl chtít?" Zeptal se mě a jeho oči zase ztmavli krutostí. V tu samou chvíli vešla skupina lovců. "Ale no tak a kde je zábava Dimitrii co?" Zasmál se pokynul rukou. A otevřeli se dvoje okřídlené dveře. Jedny z obou stran vyjde několik strigojů. "Tohle bude daleko větší zábava, ale pro tebe mám něco lepšího. .. Marlen.." řekne a dojde k Rose a té strigojce. Políbí Marlen na ústa a pak ovine Mé ROZE ruku kolem pasu a já mám co dělat, abych nezavrčel jak si dovoluje se takhle dotknout mé ženy.
ROSE POV:

Stála jsem naproti Dimitrijovi a jeho skupině strigojů, Ivan nyní stál za mnou a měl svojí ruku na mém pasu. Podívala jsem se do očí Dimitrie, ve kterých se značil vztek a jeho pohled sledoval Ivanovu ruku. Podívala jsem se do tváře Christiana, který se na mě dívá z koumavě stejně jako všichni ostatní.
"Teď máš možnost drahá." Řekne a tentokrát se Dimitri neovládne a zavrčí na něj. Ivan se zasměje. "Pamatuješ si co jsem ti říkal před pár dny?" Zeptá se mě a já jen kývnu, ale moje oči neopouštějí Dimitriovi a občas se podívám i na Christiana. "Teď máš možnost se osvobodit." Naklonil se víc k mému uchu a zašeptal. "Přece nechceš být k němu připoutaná. On tě správně nedokáže ocenit. Nikdy to neuměl to víš sama. Tak se osvoboď." Vydechne a pak se podívá na Dimitrie. "Dvě možnosti Rosemarie." Řekne a já mam co dělat abych na znění toho jména nezavrčela. "Zabij ho nebo zemřeš." Vydechne nahlas.
Podívám se na něj v šoku a pak na Dimitrie.
Tohle něco co se nedá hned tak rozhodně se to nedá udělat jen tak na povel.
Sakra co mám dělat teď???
Mám se po něm vrhnout a zabít ho nebo co???
Podívala jsem se znovu na Dimitrie a udělala krok do zadu, když Ivan vykřikl znovu.
"ZABIJ HO NEBO TĚ TENTOKRÁT UŽ ZABIJU!!!!" vyštěkl po mě. Podívala jsem se na Dimitrie, který se na mě díval v šoku asi nečekal, že bych jako strigoj zaváhala.
"Je mi to líto…" zašeptala jsem a na malou chvíli můj hlas zněl jako mé staré já až jsem viděla Dimitrijovi oči zírat v šoku, ale v tu samou chvíli jsem znovu dovolila mé touze po krvi a lovu, aby převzala vládnu nad mým tělem a vrhla jsem se proti Dimitriovi.
Dřív než jsem, ale se k němu mohla dostat připletl se mi do cesty jeden z jeho skupiny z kůlem. Napadl mě a já všechny jeho útoky odrazila. Chvíli jsem si dovolila nedávat pozor a on využil situace a chtěl mě bodnout s kůlem, když jeho kůl najednou zazářil a on překvapeně vykřikl a ustoupil.
"Říkali jsme ji ne!!!" vykřikl naštvaně Dimitrie. Chtěla jsem proti němu vyrazit, když jsem najednou byla obklopená v kruhu ohně. Překvapeně jsem se podívala na Christiana, který stál v kruhu strážců nebo tohle jsou vlastně lovci, kteří ho chránili a držel mě v kruhu ohně.
Bože do čeho jsem se to zase dostala.
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama