BLOODY REVENGE || 30. Kapitola

26. června 2013 v 19:58 | Lady Rosana |  BLOODY REVENGE

30. Kapitola

AUTOR: LussyNda ŽÁNR: fantasy

Otočila jsem se a ztuhla jsem. Dívala jsem se do krvavě rudých očí strigoje, který přeměnil Dimitrie a kterého jsme společně zabili, ale jak je možné, že je živý?
"Už jsem si nemyslel, že vás dva ještě někdy uvidím, ale asi jsem to měl předvídat, že tam kde je ona bude i náš drahý Dimitri." Nathan se usmál a ukázal své dlouhé tesáky.
"C-co tady dělaš?" Zeptala jsem se ho v šoku.
"Co by si řekla hm?" Zeptal se smíchem. "Vy oba mi něco dlužíte." Usmál se a díval se na mě. "Nečekal bych, že po proměně se změníš až tak, ale nejspíš jsem s tím měl počítat." Ukázal znovu své tesáky. Nevím proč, ale měla jsem chuť zvracet, pokaždé když to udělal.
"Co chceš Nathane?" Zasyčela jsem na něj znovu.
"Už jsem vám to řekl." Podíval se na mě a pak na Dimitrie. "Chci pomstu. Za to co jste nám všem vy dva udělali." Vydechl.
"My jsme vám nic neudělali." Zavrčel zamnou Dimitrie.
"Ale ano Belikov." Zavrčel Nathan. "To vy dva jste zabili Galinu a málem i mě, když jste se spolčili proti nám. A já od toho dne jsem přísahal, že se vám oběma pomstím." Vydechl Dramaticky.
"Ale ale nehraj tu dramatickou královnu Nathane." Vydechla jsem nevzrušeně. "Ještě se tady rozpláču,kvůli tobě." Řekla jsem sarkasticky a nevzrušeně.
"Sklapni!!!" Zavrčel na mě Nathan. "Čekal jsem už dost dlouho, ale dnes konečně dokonám svojí pomstu. Myslím, že mi Ivan usnadnil práci, když tě změnil. Až na to, že jako strigojka si k ničemu." Vydechl a mě zčernali oči zlobou.
"Copak a není to pravda?" Zasmál se. "Nedokážeš sát krev jako normální strigojka." Zasmál se a já jsem to tentokrát už nevydržela, zavrčela jsem a vrhla se proti němu. Nathan se ale zasmál, vyhnul se mému útoku a jedinou ránou mě poslal na druhý konec. Chvíli jsem letěla vzduchem až jsem zády dopadla na strom a cítila jsem něco prasknout, spadla jsem k zemi a měla docela problém se zvednout.
Ucítila jsem na ruce zvláštní dotek. Vzhlédla jsem a podívala se do očí Dimitrie. Z jeho očí vyzařovala láska a bolest znovu.
"Jak krásné." Slyšela jsem mumlat a tleskat Nathana. "No myslím, že to můžeme skončit co říkáte?" řekl a usmál se. Vzhledla jsem a okolo Nathana stály spousty a spousty strigojů.
Dimitri mi pomohl na nohy. Sakra jestli se z tohohle dostaneme tak to bude zázrak.
Ve stejnou chvíli se na nás strigojové vrhli. Dimitri popadl stříbrný kůl a vrhnul se do boje. Byl takový jako jsem si ho pamatovala.
Bůh. Můj Ruský bůh.
Otočila jsem hlavu právě včas, abych se vyhnula útoku strigojky.
Zavrčela a znovu se proti mně vrhla, tentokrát jsem jí zasadila několik ran a v neposlední řadě ji chytla pevně za vlasy a jedním tvrdým úderem a s velkým řevem jsem ji utrhla hlavu.
A tak to šlo stále dál a dal. Zabíjela jsem hlava nehlava. Nathan na nás stále posílal víc a víc strigojů, ale zvláštní bylo, že je posílal ze začátku po jednom a pak začal přitvrzovat.
Koutkem oka jsem viděla Dimitrie bojovat a vypadal už docela dost unaveně, ale jak bylo jeho zvykem nevzdával se a bojoval stále dál.
Nathan vypadal, že se opravdu dobře baví tím co viděl.
S hlasitým řevem, jsem dál trhala hlavy strigojům. Dodělala jsem zatím svého posledního a rozhlídla se kolem dokola. Most byl pokrytý těly strigojů a Dimitri vedle mě bojoval s dvěma dalšími. Chtěla jsem mu jít pomoct, když jsem najednou zůstala stát jako přibytá.
Nevím proč, ale něco mě připoutalo k zemi.
"Ale, ale vypadá to, že naše krásná a krvavá strigojka je bezmocná. Jaké to bude sledovat smrt někoho koho miluješ hm?" Usmál se na mě Nathan. Chtěla jsem něco říct, ale v tu chvíli se Nathan vyrazil na Dimitrie, který stál k němu zády.
"DIMITRI!!!!" vykřikla jsem a snažila se pohnout, ale nešlo to někdo mě držel na místě a já nevěděla ani kdo když jsem otočila hlavou nikoho jsem neviděla.
Podívala jsem se zpátky. Dimitri bojoval s Nathanem a zdálo se, že Nathan má navrch, najednou jednou ranou srazil Dimitrie k zemi a chystal se na něj skočit a zabít ho. Vykřikla jsem, Nathan se ohlédl na mě, ale Dimitri využil jeho nepozornosti, popadl kůl a vrazil mu ho do srdce.
Nathan ze sebe vydal hlasitý křik a pak se skácel k zemi, ale Dimitri nezastavil, začal do něj znovu a znovu zabodnout kůl.
Polkla jsem. Takhle jsem Dimitrie ještě nikdy neviděla, chtěla jsem se pohnout, ale stále jsem nemohla, když jsem najednou zpozorovala něco jiného. Z těl strigojů se začal zvedat kouř a stejně tak s těla Nathana.
Podívala jsem se na své ruce, které najednou začali červenat.
Zvedla jsem svůj zrak k obloze a začalo se rozednívat.
"Dimitri…" vydechla jsem a cítila jak moje kůže hoří pod září probouzejícího se slunce. Dimitri vzhlédl a jeho oči se rozšířili.
"Roza.." vydechl zděšeně, ale jeho oči najednou padli mimo mě na něco za mnou. Cítila jsem za sebou něčí pohled a viděla jsem osobu zahalenou v černé kápy, která měla v ruce zbraň namířenou na mě.
Nevěděla jsem kdo to je ani co to, najednou se ozvala rána a proti mně vyrazila stříbrná kulka, která mi projela přímo srdcem.
"NE!!!" slyšela jsem křik Dimitrie. Jakmile mi kulka projela tělem a zastavila se až u mého srdce, mé nohy které byli z kamene povolili a já udělala několik kroků dozadu, protože mým tělem projelo dalších několik kulek. Najednou jsem se ocitla ve vzduchu a padala jsem.
Padala jsem přes hranu mostu do temno-černo, chladné vody. Předtím než jsem, ale do vody dopadla jsem viděla Dimitrijovu tváři zkřivenou bolestí.
"ROZA…" slyšela jsem ho křičet a viděla jsem slzy v jeho očích, když mě pohltila ledová voda.
Nevěděla jsem co mám dělat, voda se dostala až na de mně a já najednou neviděla nic jen vodu, v hlavě se mi ozýval stále hlas Dimitrie, který mě volal a pak zdálky to byl hlas Nathana, který křičel, že jeho krvavá pomsta je konečně dokončena a to bylo, když jsem konečně podlehla a upadla do černočerné temnoty, která nenesla nic jiného než smrt …
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama