ROYAL BLOOD || 2. Kapitola: Jak dál ?

26. června 2013 v 17:30 | Lady Rosana |  ROYAL BLOOD

2. Kapitola: Jak dál?

AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Romantika

ROSE POV:

Byla jsem otupělá. Nevěděla jsem co si počít.
Ležím na posteli a dívala se do stropu. Můj život se obrátil v naprostý horor.
Chápu svého otce i celou královskou radu. Mají k tomuto jednání velice dobré důvody, ale jak k tomu všemu přijdu já?
Na to se mě nikdo nezeptá. Já musím být s ticha a držet krok.
Uvízla jsem v pasti a nevím jak se z ní dostat. Začínám si pokládat otázku.
Chci se vážně vdávat, stát se královnou cizí zemi a vychovávat děti, které ani nejsou mé.????
Je mi teprve 17. No dobře brzo 18, ale stejně. Nejsem ještě plně připravená to udělat. Mám mít možnost volby.
Z mých myšlenek mě vytrhlo zaklepání na dveře.
Povzdechnu si. "Dále." řeknu Dveře se otevřou a v nich stojí můj bratr Mason.
"Ahoj." Řekne jen. a tváří se smutně.
"Ahoj." vysoukám ze sebe polohlasně. Co jsem tak asi mohla víc říct?
"Přišel jsem ti oznámit, že dnes večer se koná menší ples, pro členy královské rodiny a rady na počest příjezdu Anglického krále." Řekne s povzdechem a já na něj vytřeštím oči.
"Co? Proč tak brzo?" vykřiknu zoufale.
Mason pokrčí rameny. "Chtějí to udělat jako seznamovací ples a od něj do týdne chtějí udělat zásnubní ples." řekne Mason přiškrceným hlasem.
"Co?" vykřiknu a po tvářích mi začnou téct slzy.
Mason se na mě dívá se smutkem v očích. Sedne si ke mě a pohladí mě po tváři. "Neboj se. Já vím, že to nakonec zvládneš." řekne a jemně se na mě usměje.
"Zvládnu?" řeknu přiškrceným hlasem. "A jak? Mam se do týdne zasnoubit a do roka budu vdaná." Vychlím ze sebe a vstanu.
"Do 14 dnů." řekne Mason jen. Otočím se nevěřícně na něj.
"Co? Za 14 dnů mám narozeniny co s tím?" zeptám se a sledovala jsem jeho zmučený výraz.
"Otec rozhodl, že vaše svatba bude přesně na tvé 18 narozeniny." řekne a já myslela, že v tu chvíli se mi zastavilo srdce.
Co?
14 dnů? 14 dnů a budu vdaná? Připoutána k muži, který semnou bude jednat jako s hadrem do postele?
"Rose?" zeptá se Mason opatrně a já se na něj nepřítomně podívám. "Jseš v pořádku?" zeptá se.
přikývnu. "Jsem. Hele Masone můžeš mě teď nechat chvíli samotnou?" zeptám se. "Potřebuju se převléct a dát se trochu do pořádku." Nadhodím s úsměv.
Mason se na mě dívá s nedůvěrou, povzdechne si a přikývne. "Odpočiň si." Řekne. "Vypadáš bledá." řekne jen, políbí mě na čelo a odejde z mého pokoje.
Zhroutím se na postel a dívám se otupěle do zdi.
Bože co budu dělat?
Čtrnáct dní a můj život bude vypadat úplně jinak. Budu vdaná za někoho koho jsem v životě neviděla.
DIMITRI POV:
Dnešek byl nejvíc únavný den co jsem kdy zažil. Do mé korunovace zbývá necelý půl rok a všechny přípravy k tomu jsou velice únavné. Dobelhám se do svého pokoje a hned jak otevřu dveře přivítá mě s úsměvem moje... no jak to říct .... Něco jako osobní komorná. "Co chceš Lisso?" řeknu podrážděně.
"Ale...Dimko." řekne a přijde ke mně blíže když mi položí ruce na ramena a líbne mi pusu na tvář."Co bych chtěla, to přece dobře víš, Přece tebe." a při těch slovech mě pohladí přes hrudník a poklopec.
Podívám se jí do očí a chytnu jí za ruce a přirazím jí ke zdi. "Tobě to včera nestačilo?" řeknu a dívám se jí do očí. Musím uznat, že je pěkná. Její dlouhé blond vlasy jí sahají do půlky zad a její plet její mandlová plet je někdy až moc světla, ale v poslední době mě začíná unavovat.
"Ale to přece bylo včera" řekne a foukne mi do ucha."dnes je dnes miláčku."
Usměju se a sjedu jí rukou od bříška k jejím ňadrům a stisknu dost tvrdě, ale u ní v poslední době nic jiného, než tvrdost nelze praktikovat. "Víš co zlato." Zašeptám ji do ucha. "Chci aby si mi připravila horkou vanu a obstarala večeři pro mě a mého přítele Ivana." řeknu jen a jazykem ji přejedu přes ucho. "Ted." řeknu a ustoupím od ní.
"Teď?" řekne zuboženě."vždyť se můžeme zabavit jinak spolu?" řekne a dlaní si sjede od krku až mezi ňadry. snaží se být svůdná ale poslední dobou je čím dál více neodbytná.
"Lisso ihned odejdi a vykonej co jsem po tobě žádal." přikývne a otevře dveře. otočí se na mě. "Pan Ivan Zeklos žádá u vás audienci veličenstvo" řekne Lissa a čeká na mé rozhodnutí.,
"Jistě." Usměju se na ní. "Dones nám to jídlo." řeknu jen a když odejde zhroutím se do křesla. "Bože ta ženská mě jednou zabije." řeknu jen.
Ivan vejde do pokoje a ukloní se"Veličenstvo" zasměje se u toho.
"Nech si ty forky Ivane." křiknu na něj.
"dobře, dobře nazdar kámoš. tak jak to jde?"
Podívám se na něj a zkřivým pohled. "Nic moc. začíná mě tohle všechno kolem ty korunovace unavovat a do toho všeho ještě Vasilissa."
"Jo ta tvoje osobní sexuální hračka jo, Vždyť si zní byl tak nadšený, Hele vždyť si můžeš pořídit novou:" řekne a svalí se vedle mě do křesla.
"Jo to mám pravě v planu." řeknu s úsměvem. "Lissa je milá krásna, ale už mě unavuje myslím, že jí s chutí přenechám tobě nebo Christianovi stejně si na ní děláte zalusk." Ušklíbnu se, ale hned mi zajiskřilo v očích. "Nechceš si udělat výlet za pár dní?"
"Hele já tak na jednu noc, mile rád ji přenechám Christianovi víš mám rád ještě nezaučené."zasměje se posledním slovům co řekl"A kam ¨pojedeme na výlet Dimko?" zeptá se mě a v očích mu hrají pobavené jisky. Když chci odpovědět někdo zaklepe na dveře. "Dále" zakřičím a vstoupí Lissa s tácem jídla."polož to na stůl a odejdi." řeknu a ani se na ní nepodívám. Uraženě odfrkne a odejde ze dveří.
"Ta vypadá jak bohyně pomsty když si ji nevšímáš." zasměji se i s Ivanem tomu."Tak kam teda pojedeme?" zeptá se znova Ivan
Zajiskři mi v očích. "No jak už jsem řekl. Potřebuju novou hračku." řekl jsem.
"Že by nějaké vzrušení po cestě? Kam máme namířeno? Jaj já se už těším asi si taky něco nového pořídím." řekne a vyskočí na nohy a tleskne rukama jak natěšené dítě na novou hračku
"Zas takový výlet to nebude. Bude to tady v jedné opuštěné vesnici. Dostal jsem tip. A možná by se mi hodila nějaká exotická kráska." Usměju se.
"Hele Dimko co takhle si udělat kočárem větší výlet slyšel jsem o překupníkovi, který prodává krásné otrokyně. ale je to západněji od našich hranic."
Podívám se na něj podezíravě. "Překupník jo?" zeptám se. "Víš jistě, že to není nějaký podvodník? nerad bych kupoval vadné zboží." Řeknu mu.
"Nevím,ale podívat se můžeme ne? Je to u hranic na konci Ruska a začátkem Turecka." Řekne a dívá se na mě.
"Fajn, ale nikdo se nesmí dozvědět, že tam jedeme je ti to jasny. Nezapomeň ze se mam stát za půl roku králem a nerad bych si pošpinil pověst to snad chápeš ne?"
"jak si přejete veličenstvo." odpoví a ukloní se až k zemi. "Všechno ve vašem dobru veličenstvo." Řekne se smíchem a já mám chuť ho něčím bacit po hlavě.
"Hey." hodím po něm bobuli hroznu. "nech těch šaškáren a spíš mi řekni co je nového." zeptám se ho.
"Ale znáš to všechno stejné Rada se zajímá jen o peníze a rentu lidi mají hlad. A holky se ti snaží dostat do postele." zasměje se
"Jo to znám. Jo slyšel si co Adrian zase vyvádí?" zeptám se ho.
"Myslíš Anglického krále? Ne co zase," zeptá se mě
"No opět se rozvedl a během dvou týdnů si chce vzít ještě ani ne 18-letou tureckou princeznu." řeknu a Ivan vytřešti oči.
"Hele Dimko. O její kráse se prý koluje ve všech zemí. Prý je překrásná a přitom se umí ohánět zbraněmi. Jen škoda, že jsem ji neviděl. Neexistuje žádný obraz." řekne zamyšleně.
Podívám se na něj a zamračím se. "Prosím tě kde si to slyšel?" zeptám se ho. "Už vidím jak by se holka jejího věku ještě ke všemu rozmazlena princezna uměla ohánět mečem." Řeknu a zakroutím hlavou v nesouhlasu. "Zjevně turecký král si jí až moc hlídá." Pokrčím rameny.
"kde jsem to slyšel povídají si o tom hospodáři co jezdí i do okolních zemí cestovat. A všichni přijedou s tím, že turecké princezně se krásou nikdo nevyrovná a nejednoho může porazila v tureckých hrách. Co víš třeba z ní chtěl turecký král taky syna." Řekne zamyšleně.
"Jo ze jich má málo , když má dva vid." zasměju se. "Hm ale možná by jsme mohli požádat Adriana, aby nás pozval na svatbu? Co nechtěl by si ji vidět?"
Vyskočil na nohy."Blázníš, to víš že bych chtěl.Hele ale co když bude opravdu krásná nebude ji škoda pro Adriana? Známého ne. U něho ženská dlouho nevydrží.A jestli je to taková dračice z mečem..Tak první zkrotí Adriana než on jí." zasměje se a málem upadne na zem jak se krčí smíchem v křeči.
"Jo nebo ty jeho parchanty." Zasměju se. "Hm že by jsme si udělali cestu do Turecka? Víš jako královská návštěva."
"Kamo to je výborný plán. Takže kdy odjíždíme," zeptá se mě Ivan nedočkavě.
"Ty seš nějakej nedočkavej. Ty ji chceš Adrianovi prostě vyfouknout vid?" Zasměju se. "Co ty víš třeba není tak nevinna jak si myslíš."
"Dimko, ty dřevo, jestli se ta ženská dokáže bránit a je to Turecká princezna tak tu hlídají snad 24 hodin denně. A víš ty co já myslím, že bych si dal říct. .Jen abys mi ji pak ty nevyfoukl"
Zasměju se a praštil ho do ramene. "Nejsem blázen jako Adrian abych platil dluhy Tureckého krále." Řeknu mu a Ivan jen pokýval hlavou.
"Když by vypadala tak jak se povídá tak bych možná zaplatil víc než to." řekl Ivan a já se na něj podívám nechápavě.
Sakra přece nemůže být až tak krásná, ale zase na jednu stranu Adrian si vždy vybírá to nejlepší a pro něj by to vážně bylo škoda.
Ale co to mě nemusí trápit.
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama