ROYAL BLOOD || 8. Kapitola: Boj s krásnou ženou

26. června 2013 v 17:37 | Lady Rosana |  ROYAL BLOOD

8. Kapitola: Boj s krásnou ženou

AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Romantika

ROSE POV:

Počkám až se obleče do svého oblečení.
Podívám se Na Dimitrije, který přede mnou stojí už plně oblečeny a usměju se.
Společně se vydáme do Arény. Před dveřmi hlídají stráže a dívají se docela zvláštně.
Vejdeme s Dimitrijem do Arény a Dimitrij mi hned podá meč.
"Jste si jistí vaše Veličenstvo, že to chcete ?" řekla jsem.
"Samozřejmě že ano." Řekl jen. Sundala si závoj a trochu víc si povytáhla šaty.
Usmála jsem se a vzala pořádně meč do ruky. Postavila jsem se do útoku a zaútočila.
Dimitij jen tak, tak odrazil mojí ránu.
Začali jsme bojovat, ale zdálo se že je trošičku nesvůj. Rozhodně do toho nedával celou sílu.
Začínala jsem toho mít pomalu a jistě plné zuby. I když jsem žena neznamená, že mě musí šetřit.
Šlehla jsem mečem a roztrhla mu špičkou meče několik knoflíků u košile a sladce jsem se na něj usmála.
Musím říct, že jsem viděla, podivné zajiskření v jeho očích.
Vyrazil proti mně takovou silou, že jsem to nečekala, ale nezabránilo mi to mu ránu odrazit.
Bojovali jsme takhle dal dalších několik minut.
Vlastně jsme bojovali něco málo kolem Dvou hodin a už na obou byla znát únava.
Využila jsem situace a odrazila jeho meč, který mu vypadl z ruky a namířila na něj zbraní.
"Myslím, že jsme skončili Vaše Výsosti." Uklonila jsem se a usmála.
Tvářil se zamyšleně a jiskřilo mu v očích. Odložili jsme zbraně a vydali se k zpátky do jeho apartmánu.
DIMITRI POV:
Díval jsem se na ní jak proti mně vyrazila s jejím mečem. Jen tak jsem dokázal uhnout.
Musím říct, že na ženu měla obrovskou sílu, ale i tak jsem se držel zpátky.
Přece jen nechci jí ublížit. Mrzelo by mě kdyby se jí něco stalo mou vinou.
Ostří o do sebe naráželo a ozývali se naše hlasité hlasy. Zajímalo by mě co si stráže myslí, že tady děláme. No asi nic hezkého to nebude, ale co.
Najednou šlehla zbrání a roztrhla mi košili až se utrhlo pár knoflíků.
Podíval jsem se jí do očí a vyděl jsem pobavený pohled.
Zkřivil jsem pohled a vyrazil proti ní, až jsem se bál, že jí něco udělám.
Nechápu kde se ve mně vzala taková zuřivost.
Kdykoliv jsem s někým bojoval nikdy. Opakuju Nikdy jsem do boje nedával zlost.
Ale ona? Ona jí ve mně přímo vyvolávala.
Její pohyby stejně ladné jako když chodí. Její vlasy se jí míhali kolem tváře. A zrychleně a udýchaně dýchala.
Ale i přesto byla krásná.
Rozhodně krásou předčí všechny ženy, které jsem kdy poznal.
Teď už chápu Adrianovu touhu si jí vzít. Udělal bych to samé. A to je důvod proč musí být moje.
Ať už jako kterýmkoliv způsobem.
Tahle žena plná ohně, vášně a touhy prostě bude moje.
Možná pokud jde o ženy jsem stejný jako Adrian to je pravda, ale i přes to všechno dokážu ocenit, krásu ženy a její dobrotu a jak se zdá, tahle jí má až moc na rozdávání.
Vidím oheň v jejích očích, který mě spaluje, ale i přes všechen ten ohen se tam skrývá bolest.
Bolest, kterou nechce aby někdo viděl.
Jsem až moc zaměřený do svých myšlenek, že si ani nevšimnu, že prohrávám až tehdy když mi vyrazí meč z ruky.
"Myslím, že jsme skončili vaše veličenstvo." Řekne a pokloní se. Bože před chvíli bojovala s mečem líp než kterýkoliv bojovník a teď jedná jako pravá dáma a možná líp než kdejaká královna.
Usmál jsem se a společně jsme šli do mého Apartmá.
Díval jsem se na ní jak se chystala jít do svého pokoje a chytnul jí za ruku.
Otočila se na mě s tázavým pohledem. "Děje se něco Vaše Veličenstvo?" zeptala se.
"Já já" sakra zrovna začnu koktat."Chtěl jsem se zeptat jestli nechcete zajít ke mě na pokoj vypít si společně skleničku whisky?"řeknu a snažím se dát na tváři ten nejnevinnější pohled co umím. "Veličenstvo, myslím, že je to nevhodné" řekne mi a já v duchu zasakruju. "Princezna. Prosím, jen na chvilku." poprosím jí a dívám se jí zpříma do očí. "Dobře ,ale pouze na chvíli." řekne a vejde do mé komaty. Posadí se do křesla a já jdu nalít skleničky s pitím. "Tak princezna, řeknete mi , jak se stalo, že umíte bojovat lépe než muž?" zeptám se a kukám na ní jak se usmívá,
Začne vyprávět historii své rodiny a jak její otec ji od malička učil bojové umění a ona se do toho zamilovala miluje boj a koně. Dívám se celou dobu na ní a skoro ani nedýchám vypráví tak, že si myslím, že jsem v té dané situaci tam s ní.Po vyprávění se přesuneme do většího křesla s výhledem na zahradu a stále si povídáme zážitky z dětství. Vidím , že má prázdnou číši. tak chci zvednout džbánek ,ale najednou si všimnu, že se naše ruce setkali na džbánku.Oba dva jsme se na sebe podívali a a já jsem z ní nemohl spustit pohled. je tak překrásná. Pozoruju ji snad několik minut, když si všimnu uvolněného pramínku zvednu pomalu ruku a neposlušný pramínek zandám za ucho. Chci ji políbit. pomalu se přibližuju hlavou k ni a dívám se jí pořád do očí. když se naše rty jemně otřou o sebe někdo prudce rozrazí moje dveře. Podívám se na osobu co v nich stojí. Postavím se. "TY" řeknu.
"Co to má zatraceně být." Vykřikne na mě Lissa. Jak se sakra opovažuje na mě zvyšovat hlas.
"Co by to asi bylo Vasilisso." Řeknu a dívám se na ní. Sakra to jsem se dostal do pěkné kaše.
"Co jsem udělala tak špatně." Vyhrkne Vasilissa.
"Lisso prosím odejdi. Budu s tebou mluvit později." Řeknu jen a otočím se na Rose, která se na mě dívá zvláštním pohledem.
"Ale Vaše…." Začne Lissa. A já se na ní otočím.
"Budeme mluvit potom. Teď jdi." Řeknu a dívám se na ni. Vidím, že á slzy v očích, ale je mi to fuk, spíš mě zajímá co Rose.
Lissa jen přikývne a odejde pryč.
"Omlouvám se za tu scénu moje princezna." Řeknu Rose, která se na mě dívá divným výrazem ve tváři.
"Měla bych jít Vaše Veličenstvo. Myslím, že ani jednomu z nás takové situace nesvědčí." Řekne jen
"Prosím Rose. Já…." Začnu ale ona mě přeruší.
"Vaše Veličenstvo jsem velice unavena pokud mi dovolíte promluvíme si ráno?" Zeptala se mě.
Přikývnu. "Jistě." Řeknu tlumeně. Sakra a tak dobře se mi to dneska dařilo a Vasilissa vždycky přijde a z ničí mi celou mojí práci. K čertu s ní.
"Dobrou noc Vaše výsosti." Řekne Rose a odchází do svého pokoje.
"Dobrou noc Moje princezna." Řeknu, když zavře za sebou dveře od své komnaty.
"Sakra." Řeknu tlumeně.
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama