SECRET || 24. Kapitola: Odteď a navždy

26. června 2013 v 18:36 | Lady Rosana |  SECRET

24. Kapitola: Odteď a navždy

AUTOR: LussyNda ŽÁNR: fantasy

O měsíc později.

Je to už měsíc co jsme se dostali do domu mého otce a musím říct, že to není až tak špatné jak jsem si ze začátku myslela.
Všechno se během toho jednoho měsíce uklidnilo.
Otec se konečně vyrovnal s Dimitrijem. Trvalo mu to sice trochu déle než bylo nutné, ale nakonec ho přijmul a musím říct, že by do budoucna mohli být dobří přátele.
No popravdě se mi ani trochu nelíbila představa, že Dimitrij nějak moc přilne na mého otce.
Nemohla jsem ale s tím nic dělat. Aspoň, že už se ho Abé nepokouší upálit.
To bylo důležité.
Můj vztah s Dimitrijem se plně uklidnil a teď jsme si užívali společného života s naším synem.
Musím říct, že jsem někdy měla chvíle, kdy jsem se bála aby mu neublížila.
Jsem ráda, že doba kdy jsem cele noci proplakala, jaká jsem špatná matka. Dimitrij tam byl celou dobu semnou aby mě podpořil a já ho milovala.
Moje matka říkala, že se to někdy stává.
Ale já jsem rozhodně nechtěla dospět do bodu, kdy jsem začala litovat toho, že jsem svého syna porodila.
Nemohla jsem to takhle cítit. Byl moje všechno.
Zvuk konvice mě probudil z mého snění. Slila jsem si čaj a šla zpátky za Dimitrijem a svým synem.
Dnes jsme trávili den doma.
Lissa a Christian se nakonec přihlásili na Tureckou univerzitu a Adrian se rozhodl, že si dokončí vzdělání.
A protože já musela se starat o svého syna. Moje matka vzala prozatím za mě hlídání Lissy společně s pár opatrovníky Abého, který měli na starost Christiana a Adriana, když Dimitrij trávil čas semnou a naším synem.
No popravdě vím, že zůstal doma jen protože měl strach a chtěl se o nás postarat.
Ale já přece nejsem nemohoucí zvládnu se postarat o dítě stejně tak jako nás dokážu chránit.
Došla jsem zpátky do obývacího pokoje, kde DImitrij ležel na dece spolu s naším synem a dělal na něj obličeje a lechtal ho.
Tenhle pohled mi vždycky zahřál u srdce milovala, jsem když se takhle choval kolem našeho syna.
Byl to úžasný pocit a já věděla, že jsem udělala správné rozhodnutí.
Nemohla bych je oddělit od sebe.
Posadila jsem se na gauč a otevřela znovu staré spisy o proroctví a nových mocích, které mě sehnal Abé bůhví kde.
Vážně u mého otce už se ničemu nedivím.
Ty jeho dlouhé prsty se dostanou snad všude. Ne, že bych si zrovna myslela, že ty spisy ukradl, ale stejně mi to vrtalo hlavou kde je vyšťoural.
Povzdechla jsem si a začala znovu číst.
"Tak co našla si něco?" Zeptal se mi Dimitrij asi po hodině. Podívala jsem se na něj a zakroutila hlavou.
"Ani tuk. Začínám si myslet, že je to všechno nesmysl. Shoda náhod. Víš já si myslím, že někde udělali chybu, když dělali výsledky testů." Řekla jsem.
"No možná jednou, ale pochybuju, že by dělali chyby pořád." Zakroutil hlavou v negaci.
"Já vím, jen prostě nevím jak dál. A popravdě už mě nebaví tady sedět a nic nedělat. Jen se probírám těmahle papíry a nic." Řekla jsem možná až teď jsem si uvědomila jak moc mě chybí trénovat nebo být v boji.
"Já vím, ale musíme to vydržet." Podíval se na mě a na našeho syna. "Hele maminka se nudí a chtěla by se prát co ty na to hm?" usmál se na našeho syna. Najednou se zvedl a šel s nickem na mě. "Co chytneš maminku?" Zeptal se a podával ho ke mně.
"Ale ne on je tak rychlí." Smála jsem se a nakonec ho vzala do náruče. "Ale ne dostal si mě." Usmála jsem se. Nikolaj se začal smát a svými ručičkami chytil moje vlasy a trochu zatahal. "Ale ne ne Nikolaji." Řekla jsem a smála se.
"Co vzdáváš se?" řekl DImitrij.
"Nikdy." Řekla jsem.
"No v tom, případě tě nemůžeme nechat jít." Řekl s úsměvem a sedl si vedle mě.
Usmála jsem se na něj. "Ale já přece nechci aby jste mě nikdy nechali jít." Usmála jsem se na něj.
"Vím, že jsem udělal spoustu špatných rozhodnutí…" začal, ale já umlčela.
"Už zase začínáš. Mluvili jsme o tom, už několikrát a shodli jsme se na tom, že to nic neznamenalo, všechno dopadlo dobře. Si s námi a na tom záleží a my tě milujeme." Řekla jsem mu a on mě objal.
"Já vím." Políbil mě. "A já miluju vás."
"Odteď až navždy." Řekla jsem a on mě políbil.
"Odteď až navždy." Souhlasil a oba jsme se znovu políbili.
Milovali jsme se moc a nechtěli jsme aby se někdo mezi nás dostal.
Měli jsme mnoho rozdílu a mnoho špatného v naší minulosti, ale když jsme byli spolu zapomínali jsme na to.
Vím, že jsem mu řekla, že jsem na nic nepřišla, ale to nebyla pravda. Pravdou byla, že jsem za ten měsíc přišla na všechno kolem mé moci a mé budoucnosti.
Vím, že mu brzo budu muset všechno říct a začít bojovat, ale zatím jsem ho nechtěla děsit.
Chtěla jsem aspoň nějaký čas normální život pro nás oba, naše dítě a naše přátele a rodinu.
Na tom záleželo v tuhle chvíli nejvíc.
Naše rodina.
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama