THE GURDIAN OF THE HEART || 11. Kapitola: Rodinná večeře

26. června 2013 v 16:43 | Lady Rosana |  THE GURDIAN OF THE HEART

11. Kapitola: Rodinná večeře

AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy, Romantika, Dobrodružství


Podívám se na Dimitrije a vzdychnu.
Sakra. Proč na mě musí mít takový účinek. Pomyslím si. Jedno otření rty a já mu odpustit cokoliv.
Vzdychnu znovu a vstoupíme společně do jídelny.
Všichni už jsou usazeniny u stolu a pozorují nás. Bože jsme senzace pro celou rodinu.
"No co budete tam tak stát nebo se posadíte, abychom mohli začít." Řekne Jeva. Vzdychnu znovu a posadím se. Dimitrij udělá to samé a sedne si vedle mě.
"Takže." Začne Dimitrijův bratr. Bůh ani nevím jeho jméno. A jak bych taky mohla, když jsem se o něm teprve teď dozvěděla. "Předpokládám, že ona je ta o které si mi říkal hm?" Zeptá se samolibým výrazem ve tváři.
"Hm, zdá se že tohle je ta žena, s kterou si se oženil." Řekne Dimitrij na oplátku a já se podívala na Annu.
"Proč odpovídáš otázkou." Zeptá se.
"Ty se mě taky ptáš ne." Řekne Dimitrij a založí si ruce na prsou. Podívám se na ně a nemůžu uvěřit, že Dimitrij právě se slovně pře se svým bratrem. Jeho sestry se začnou smát.
"Hele já se zeptal první tak mi odpověz Dimitriji." Řekne a v očích mu šlehají plameny ohně.
"Ano Alexeji to je asi pravda, ale zjevně jsme tu kvůli jídlu a nemusíme se teď o tomhle bavit jasne." Řekne Dimitrij.
"Hm jasně. Nechceš, abychom mluvili o tom, že si svedl svojí studentku o 7 let mladší." Řekne Alexej se smíchem.
"No jasně." Souhlasí Dimitrij. "Stejně tak jako ty když jsi se oženil s ženou o 9 let mladší že." Řekne Dimitrij a já na něj vytřeštím oči nevím proč, ale začíná mě tahle jejich hádka lest na nervy.
V životě jsem takhle Dimitrije neviděla. Vždy se choval dospěle a teď? Vždyť on se chová přesně jako já a Christian.
Začane mě trochu bolet hlava a zjevně jsem nebyla sama.
"Hele…" začne Alexej, ale Anna ho přeruší.
"Hele sklapněte oba. Myslím, že tu nejsme proto aby jste se vy dva hádali ne?" řekne Anna.
"Ale on si začal. On si vždy…." Začne Dimitrij, ale tentokrát to nevydržím já.
"Panebože." Vydechnu. "Jste horší než malé děti." Řeknu nasupeně a podívám se na Dimitrije. "Kde jsou ty tvoje zenové lekce chování?" Zeptám se.
"Říkal jsem si, že už nejsou potřeba." Řekne Dimitrij.
"No tak se k nim laskavě zase vrať jasne!" řeknu nasupeně a on přikývne.
"No to je pěkné, že jste se domluvili dětičky." Začne Jeva. "Mohli by jsme se konečně věnovat jídlu.?" Zeptá se Jeva.
"Jistě babushka." Řekne Dimitrij a Alexej současně. Usměju se. No jo stará Jeva má autoritu svých vnuků.
Olena přinese jídlo na stůl a když všem nandá usměje se. Můžu vidět jak je ráda, že má celou rodinu po hromadě. Nějak si ale nejsem jistá jestli moje rozhodnutí je dobré. Přece jen Dimitrij mě ublížil nemůžu mu přeci tak snadno odpustit.
Ale to neznamená, že se o to nemůžu ani pokusit.
No asi si spolu budeme muset promluvit, než dojdu k nějakému rozhodnutí.
"No a jak se vlastně stalo, že ses přeměnil zpátky… No …" Začne Alexej. "Ty víš." Řekne.
Podívám se na Dimitrije a nevím jestli je ta otázka dobrá zvlášť po jeho výčitkách svědomí.
Podívá se na mě a já sklopím svůj zrak a dám se zase do jídla.
"No popravdě. Za to mohl Eter." Řekne Dimitrij.
"Aha ten nový prvek jak se znovu objevil. Slyšel jsem." Řekne Alexej a dal jí.
"No Rose zjistila, že de pomoci přeměnit strigoje zase na Dhampíra a tak s pomocí její kamarádky Lissy mě přeměnili zpátky." Řekne Dimitrij jako by to byla ta nejobyčejnější věc na světě, ale mě v tu chvíli zaskočilo jídlo v krku.
On opravdu řekl, že?
Podívám se na něj a on mi podá sklenici z vodou. Napiju se to a podívám se po všech okolo.
Olena se usmívá a Jeva má na tváří samolibý úsměv.
Jak sem předpokládala věděla to.
"Vidíš. Táta měl pravdu." Řekne Anna a já vzdychla a protočila oči. Vážně teď nechci řešit Abého. Sakra nechci řešit nikoho z mé rodiny.
Proč mě sakra moje minulost neustále pronásleduje?
"No a jak jste se vlastně vy dva seznámili?" Zeptá se Dimitrij svého bratra.
Podívám se na něj a pak na Alexeje a mojí nově nalezenou sestru.
"No přes jejího otce." Řekne Alexej jako by to byla ta nejobyčejnější věc a můj pohled se setkal s pohledem Anny.
"Našeho otce." Opravila ho Anna a já jí pro tuhle chvíli byla vděčná.
"Aha. No a kdo je vlastně váš otec." Zeptá se Dimitrij a já se na něj podívá.
No jo on ho vlastně neviděl.
"Ibrahim Mazur." Řekne Anna.
"Nikoliv." Oponuju jí ani nevím proč. "To mu nic neřekne. Lepší bude nazývat ho Abé Mazur nebo ještě Líp Zmeya." Řeknu a podívám se na Dimitrije, kterému v tu chvíli zaskočilo sousto.
"Abé Mazur je váš otec?" Zeptá se s výrazem zděšení a já se usměju.
Alexej se začne smát. "Jo bratříčku měl by sis dávat majzla. Zmeya je trošičku háklivější na své malé princezničky." Řekne Alexej se smíchem.
"Hele." Řekli jsme s Annou společně. Což způsobilo smích jak od Dimitrije tak i od jeho sester, matky a Jevy.
"No jo holt Zmeya je občas strašidelný blázen." Řekne Alexej.
"Hele." Řeknu a kopla ho pod stolem. "Je sice zvláštní a přes všechno co udělal i neudělal. Je to pořád m…" zastavím se a podívám se na Annu. "Náš otec a je to jak řekla mama dobrý člověk." Řeknu a Anna se na mě usměje.
"Jo." Praští ho Anna do hlavy. "Mluv slušně."
"To jsem to dopadl." Řekne Alexej s povzdechem a Dimitrij se začne smát. Přimhouřím oči a praštím ho stejně jako Anna předchvíli Alexeje.
"Za co?" Zeptá se.
"Aby ti to nebylo líto." Řeknu s úsměvem a Jeva se začne konečně smát.
"Koukám, že to máte zvládnuté dámy." Řekne a v tu chvíli vejde do místnosti osoba, kterou jsem už dneska vůbec nečekala.
No dobře věděla jsem, že jí tu potkám, ale ne hned. Podle všeho měla být ve škole.
"Ahoj mami sem dom…" Začne Victoria, ale zarazí se když si nás všechny prohlédne.
Vypadá spíše šokovaně že nas tu všechny vidí sedět u jednoho stolu.
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama