V ZAJETÍ LILIE || 12. Kapitola: Abé Mazur

26. června 2013 v 20:39 | Lady Rosana |  V zajetí Lilie

12. Kapitola: Abé Mazur

AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy


Dívala jsem se Dimitriovi do očí a zdálo se mi jako by se čas zastavil, dokud jsme oba nebyli přerušení zakašlání. Dimitri se ohlédl a spatřil muže stát ve dveří se opírat o rám dveří. Dimitri se rychle zvednul a pomohl mi na nohy.
"Pane Mazur." Vydechl Dimitri. "Co tady děláte?"
"No přišel jsem se přesvědčit, jak pokračujete s utajením." Řekl, ale jeho pohled zůstal na mě. Jako by sledoval, každý můj pohled. Vůbec mi to není příjemné.
"Utajení, jde skvěle i všechno ostatní." Vydechne Dimitrie.
"Vidím." Řekne muž a dívá se na mě. "Ty mě asi nepředstavíš co Dimitrii, takže to musím udělat sám." Řekne muž a natáhne ke mně svojí bledou ruku. "Jsem Abé Mazur slečno velice mě těší." Zářivě se usměje a ukáže tak své bílé tesáky. Zalapám po dechu a podívám se na Dimitrie.
"Rosemarie Hathaway." Odpovím mu, ale ruku mu nestisknu. Moroj se na mě dívá zamyšleně a pak se ušklíbne.
"Vidím, že vás nejspíš nikdo nenaučil slušnosti." Vydechne a mé oči se rozšíří nečekanou zlostí.
"Abé." Vydechne Dimitri. "Slečna Hathawayová je druhou alchymistkou, kterou nám sem poslali a pomáhá Sydney." Abé, nebo aspoň ten muž co se na mě tak se zájmem dívá a já si připadám jako pod mikroskopem se ušklíbne.
"To, ale neznamená, že nemá dát úctu starším lidem." Řekne a v očích mu nebezpečně zajiskří.
"Promiňte mi pane, ale mým úkolem je tady zajistit snadný chod této akce společně se Sydney Sageovou, nemám v popisu práce se paktovat s dalšími moroji, když dovolíte." Řeknu s úctou k němu, ale vůbec se mi nelíbí. Vidím Dimitrie se za ním polohlasně zasmát a zakroutit hlavou.
"Hm a v popisu máte i ležet na zádech na žíněnce s ruským drampírským strážcem?" Zeptá se a já mám co dělat, abych po něm neskočila.
"Abé tvoje poznámky jsou teď opravdu nemístné. Slečna Hathawayová prožila hrozný šok, když se stala objetí dvou strigojů, kteří ji málem připravili o život a požádala mě, abych jí naučil pár chvatů. Nic jiného v tom nehledej." Vydechne k němu Dimitri. Abé se na něj v šoku podívá a pak mě sleduje zbystřeným pohledem od hlavy až k patě.
Zatraceně co ten chlap pořád má? Vůbec se mi nelíbí jak se na mě pořád dívá.
"Ale. Tak to se velice omlouvá slečno." Řekne Abé a odchází ke dveřím. U dveří se, ale zastaví. Pohlédne zpátky na Dimitrie. "Belikov očekávám, že tě vidím co nejdřív musíme si spolu velice soukromě pohovořit." Řekne a odchází.
Podívám se nechápavě na Dimitrie.
"Kdo to jako sakra byl?" zeptám se ho.
"Abé Mazur. Je něco jako mafián. Rusové mu dokonce dali přezdívku Zmeja. To je ruské jméno pro hada."
"Já vím co znamená v ruštině zmeja. Já se ptám co dělá zrovna tady?" Zeptala jsem se ho. "Co má společného tenhle muž s touhle akcí."
"No krom toho, že ji sponzoruje už nic." Pokrčil rameny.
"Já myslela, že to je královnina akce."
"To ano, ale on královně pomáhá. Zajistil, aby se o nás nikdo nedozvěděl a je také v přímém kontaktu s alchymisty." Vydechl Dimitri.
"Děláš si snad ze mě srandu?" zeptala jsem se ho a on jen zakroutil hlavou. Nevěděla jsem proč, ale něco mi na tom chlapovi přišlo až nebezpečně známe. Co to, ale sakra jen bylo? Možná jeho hlas nebo jeho pohled?
"Proč bych si měl dělat srandu. Nevím jak jen vím, že je s Alchymisty v kontaktu, ale proč? To ti vážně neřeknu." Řekl a pokrčil rameny.
"Hm zvláštní. Hodně zvláštní. Alchymisti se nedávají jen tak dohromady s moroji. Zvlášť ne s takovými moroji." Řekla jsem odkazem na to jak ten chlap vypadal. Dimitrie se jen zasmál a podíval se na mě.
"Není tak špatný jak vypadá. Na někoho může působit hrozně, ale je to dobrý člověk."
"Jak to můžeš tak dobře vědět?" snažila jsem se zvýšit obočí tak jak to dělá on, ale nepodařilo se mi to a od Dimitrie to vyvolalo úsměv.
"Protože mě taky pomohl když jsem byl mladší zachránil mě od pobytu ve vězení." Řekl a podíval se mimo.
"Vězení? Proč by si měl chodit do vězení?" Zeptala jsem se ho nechápavě.
"Když mi bylo třináct zmlátil jsem vlastního otce."
"Co?" vykulila jsem na něj oči. "Jak si to mohl udělat?
"Neudělal jsem to schválně já jen." Povzdechl si, byla vidět bolest na jeho tváři. "Můj otec nebyl dobrý člověk. Bil mojí matku, zneužíval ji a bral si od ní její krev, ale ona i přesto kolikrát slíbila, že ho už nechce vidět, tak pokaždé se k němu vracela, když přišel. Tenkrát jsem byl doma na prázdniny ze školy a prostě jsem to už nemohl poslouchat. Málem sem ho zabil. Potom přišlo oznámení o útoku na moroje a chtěli mě zavřít. Moje babička, která znala pana Mazura ho poprosila o pomoc a on mě z toho dostal a dokonce zařídil, aby se můj otec už u nás neobjevil." Vydechl.
"Ehm." Řekla jsem. Bylo mi trapně, že jsem na něj předtím vyjela. "Já se omlouvám."
"Proč by si to dělala?" Zvýšil na mě svoje obočí.
"Za to jak jsem reagovala na první. Bylo to nemístné." Podívala jsem se na jeho obličej plný smutku. "Udělal si dobrou věc." Usmála jsem se. "Žádná žena by toto neměla zažívat ať už člověk nebo vaše rasa." Řekla jsem a on se usmál.
"Začínáš si zvykat." Řekl s úsměvem. "Na nás kolem."
"No tak co mi zbývá." Povzdechla jsem si, ale usmála se. "Ale jestli to někomu řekneš tak si mě nepřej." Pohrozila jsem mu.
"Jistě vaše veličenstvo." Řekl se smíchem. Praštila jsem ho do ramene, ale usmála se. Bylo to zvláštní. Najednou jsem neměla vůbec problém být s ním v jedné místnosti a normálně se bavit. Připadalo mi to naprosto přirozené.

Už jsme dál nebojovali, jen jsme uklidnili náčiní a vrátili se zpátky do bytu. Dimitri, ale musel odejít za Abém a já sem začínala mít hlad a tak jsem se rozhodla něco udělat k jídlu. Pořád mě, ale neopouštěl ten divný pocit z morojského mafiána. Připadal mi něčím povědomí, ale ani za mák jsem nemohla přijít na to co to je. Proč se mi zdá, že už jsem ho někdy viděla.
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama