V ZAJETÍ LILIE || 2. Kapitola. První minuty v Palms Sprinx

26. června 2013 v 20:22 | Lady Rosana |  V zajetí Lilie

2. Kapitola: První minuty v Palms Sprinx

AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy



Můj let netrval dlouho a já se ocitla ve slunných ulicích Palms Sprinx. Vypadalo to spíš jako když jedu za dovolenou než za prací, ale možná bych v tom mohla vidět i pozitivnější věci než jen ty špatné. Přece jen i přes mou práci Alchymistky se dokážu bavit a vím jak na to.
Jen by mě zajímalo co zrovna ja budu dělat v tomhle městě, kde mám za úkol pomáhat vampírům.
Jen to pomyšlení mi nahání husí kůži po celém těle.. nechtěla jsem být někde v jejich blízkosti. Vůbec nechápu jak Sydney se mohla snížit k tomu a být s nimi každý den.
To já tedy rozhodně odmítám. Jsem tady na pomoct Sydney ne upírům. A taky mám pocit, že mám Sydney i trochu špehovat a nahlásit jakýkoliv její špatný krok. Což mi přijde divné. Sydney zná naše pravidla a vždy byla velice loajální a hlavně je to úžasná kamarádka tak jak bych ni mohla donášet???
To byla naprostá pitomost.
Odbavení na letišti a dostání mích věcí netrvalo dlouho a já konečně mohla vypadnout z toho strašného vzduchu. I když popravdě když jsem vyšla na ulici nebylo to o nic lepší.
Všude bylo hrozné vedro a já rozhodně na takové vedro nebyla připravená vzhledem k mým kalhotám, košili s límečkem a mému saku.
Lidé si o mě museli myslet, že jsem naprostý blázen, ale tohle bylo moje oblečení. Alchymisté si vždycky potrpěli na upravený vzhled a i přesto jsem je nechtěla zklamat.
Chtěla jsem být vynikající Alchymistkou a skvěle dělat svou práci, ale ještě jsem nedostala nic co by mě dostalo na vrchol a pochybovala jsem, že být v blízkosti těchto krvežíznivých bytostí mi tedy nějak pomůže. Spíš jsem z toho dostávala kopřivku.
Sydney mě měla vyzvednout na letišti, ale jak se zdálo zatím se neukázala. Sedla jsem si na lavičku a čekala až se objeví, ale zatím nic.
Ne, že bych nebyla zvyklá čekat, ale trpělivost nepatřila k mým nejlepším dovednostem a zvlášť ne v tomhle zatraceném vedru.
Najednou přede mnou na silnici zastavila starší Honda s černými skly. Že by si Sydney pořídila jedno s těch veteránů, které tolik miluje??? Ptala jsem se sama sebe, ale jakmile řidič auta vystoupil ihned jsem vyloučila Sydney.
Z auta vystoupil muž s delšími hnědými vlasy, čokoládovýma očima a v dlouhém, černém, koženém kabátě. A vypadal no popravdě mi začalo být ještě víc horko než předtím a to rozhodně nebylo z toho počasí. Byl přímo k nakousnutí.
Rozhlížel se kolem dokola a nejspíš někoho hledal, když jeho pohled padnul na mě. Chvíli mě pozoroval a pak vyšel ke mně.
"Rosemary Hathaway?" Zeptal se mě a se zájmem mě pozoroval.
"A-Ano." Zakoktala jsem. Sakra co to semnou je jak může na mě tenhle neznámí chlap takhle působit copak je to normální.
"Posílá mě Sydney. Velice se omlouvá, ale měla něco velice důležitého a tak jsem se nabídl, že tě vyzvednu pokud ti to nevadí?" Zeptal se mě s úsměvem. Podívala jsem se na něj v šoku a než jsem stihla něco říct mluvil dál. "Mimochodem jsem Dimitri. Dimitri Belikov." Řekl a potřásl s mojí rukou. Pořád sem na něj koukala neschopná slova. "Můžeme jít Rose?" zeptal se mě po chvíli.
Vytrhl mě z mého transu a já zamrkala. "J-jo. Jo jasně jdeme." Řekla jsem. Sakra tenhle sexy chlap si o mě nejspíš musí myslet, že jsem úplný idiot. Bezva Rose to je perfektní první dojem. Natáhla jsem se pro moje kufry, ale on mě předběhl a vzal je oba a dal je do kufru svého auta. "Ehm díky." Řekla jsem a šla ke dveřím auta.
Chtěla jsem je otevřít, ale on v tu chvíli to udělal první. "Dík." Řekla jsem a začervenala jsem se. Tak tohle bylo snad poprvé co mi nějaký chlap podržel dveře od auta.
Bylo to příjemné a vůbec sem netušila proč, ale jeho dotek ruky mi připadal úžasný a mírný elektrický proud, který mě zasáhl, když jsem se dotkla jeho kůže mě zanechal roztřesenou ještě nyní.
Zajímalo by mě kde mi Sydney sehnala tak dokonalý odvoz.
No nejspíš ji budu muset poděkovat.
Dimitri naskočil na sedadlo řidiče a vyjel zpátky na silnici.
Bylo ticho, když se na mě lehce otočil a usmál se. "Cesta byla dobrá?" Zeptal se.
"Jo byla perfektní, akorát jsem nepočítala, že tu bude takové teplo." Usmála jsem se. Dimitri se mírně zasmál ale dál se díval na silnici.
"Jo je to něco jiného než chladné dny v Rusku." Řekl s úsměvem.
"Byl si v Rusku?" Zeptala jsem se ho se zájmem.
"Ano. Pocházím tam odtud. Má rodina tam žije." Řekl.
"Aha. A tady jsi za prací?" Zeptala jsem se ho. No popravdě mi nenapadala ani jedna profese co by tu mohl dělat.
"Tak nějak." Kývl hlavou a usmál se.
Oplatila jsem mu úsměv, nevěděla jsem proč, ale něco mě na něm přitahovalo a já prostě netušila co, ale bylo mi to čím dál víc a víc příjemné. Byl jako magnet a já rozhodně chtěla být víc v jeho blízkosti.
No možná se mi poštěstí a bude to soused, který bude bydlet vedle mě. Jo to by bylo perfektní, když už budu muset trávit nějaký čas s těmi netvory temnoty tak aspoň bych mohla si zpříjemnit svůj volný čas nějakou zábavou. Přece jsem taky jen člověk a občasné pobavení rozhodně nikomu neublíží a navíc nevím proč bych měla být pohotovosti 24 hodin denně. To je naprostá hovadina. Navíc tohle je Sydnina mise já jsem tu jen jako pomocná sílá.
Konečně Dimitri zaparkoval u bytového domu. Podívala jsem se na dům a musela uznat, že Sydney má vkus.
Dimitri mi pomohl s věcmi až k bytu Sydney a dokonce se ukázalo, že má klíče i od bytu. Což mi přišlo zvláštní.
V bytě už na nás čekala Sydney, která seděla na pohovce se dvěma blondýnkami, které seděli vedle ní na můj vkus byli obě hodně bledé a hubené. Na židli seděli dva kluci, jeden se světlými vlasy a druhy s tmavě hnědými a vypadali jako by byli v mém a Sydnině věku. U okna stál kluk s tmavšími vlasy a kouřil cigaretu.
"Rose jsem ráda, že jsi tady." Řekla a objala mě.
"Taky jsem ráda, že tě vidím." Usmála jsem se na ní zpátky a v tu chvíli z kuchyně vyšel kluk z černými vlasy a pronikavě modrýma očima.
"Hej Sydney nechci tě honit, ale už je docela pozdě a všichni potřebujeme dostat svojí denní dávku. Lissa vypadá, že sebou každou chvíli sekne." Vydechne kluk.
"Bude lepší, když Sydney tady zůstane. Odvezu vás já." Řekl za mnou Dimitrijův hlas. Nechápala jsem co tím myslí a pak mě to došlo.
Ti všichni co tady byli ze Sydney byli vampíří nebo morojové a drampíří to už je fuk, ale proč by je Dimitri měl odvážet. Proč by je sakra měla odvážet Sydney to není naše práce.
Podívala jsem se na Dimitrie a chtěla něco říct, když mě Sydney přerušila.
"Rose to je strážce Princezny Vasilissy Dragomír. Strážce Dimitri Belikov." Řekla Sydney a já myslela, že mě v tu chvíli snad trefí.
No super teď si tu ruku budu muset drhnout kartáčem nejmíň celý týden, abych ze sebe dostala tu Vampířínů.
Super….
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama