ZA HLASEM LUNY || 4. Kapitola. Posila ve formě strážců

26. června 2013 v 20:49 | Lady Rosana |  Za hlasem luny

4. Kapitola: Posila ve formě strážců

AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy


DIMITRI POV:

Byli jsme na cestě už několik dnů. Popravdě to nebylo vůbec ni lehkého vystopovat osobu, kterou Abé tak dlouho držel v tajnosti, ale nakonec společně s Aidenem se nám to podařilo, jenomže problém byl ten, že jsme nemohli za ní jít přímo.
Nemohli jsme na ni uhodit, když ani nevěděla, co náš pán byl zač. S jejím postavením bychom byli mrtvý hned jakmile bychom se u ní objevili.
Ne museli jsme být mnohem a mnohem chytřejší než to a tak jsme ze všeho nejdřív zjistili, že chráněncem Janine Hathaway je ErickDragomír. Jehož dcery studovali na akademii sv. Vladimíra, na které byli zrovna otevřeno několik míst pro strážce a to byla naše šance se k Janine dostat. Možná i její syn byl na akademii.
S Aidenem jsme byli v autě na cestě na akademii. Nemohla jsme si nevšimnout Aidenova pochmurného výrazu.
"Děje se něco?" zeptal jsem se ho. Jen pokrčil rameny.
"No přemýšlím o tom co bude až najdeme mého bratra." Vydechl a podíval se z okna. "Všechno se tak moc změní. Ben se nikdy nesmíří s tím, že právě on není vládce a navíc, že má poslouchat našeho nevlastního bratra." Vydechl.
"Podle mě to vidíš moc černě." Řekl jsem mu a znovu svůj pohled zaměřil na vozovku. "Benjamin je sice prudší povahy, ale rozhodně neudělá něco čeho by mohl litovat."
"Tak to ho asi neznáš. On udělá cokoliv jen proto aby se pomstil. To vím naprosto jistě. Jen tak se nesmíří s myšlenkou, že on není ten první. To radši odejde."
"Možná, že by to bylo nejlepší." Řekl jsem a cítil jsem Aidenův pohled na sobě. "Přece jen je to vlk samotář a ti se vždycky nakonec od smečky odtrhnou." Řekl jsem.
"Ano, ale to přece neznamená, že ho pošleme do vyhnanství."
"To samozřejmě, že ne." Řekl jsem, když jsem se dostal na lesní cestu. "Neříkám, že ho pošleme do vyhnanství, jen jsem řekl, že i kdyby nechtěl tak nakonec ho jeho vnitřní vlk donutí to udělat. Tak či tak. Ty si strážce trůnu a tvůj vlk tě nutí i když se ti to příčí udělat cokoliv, aby si trůn chránil a stejně tak i dalšího nástupce."
"To sice ano, ale pořád je to něco co mi není ani trochu příjemný. Víš celou naší cestu si říkám, co když bude nový sourozenec horší než Benjamin? Co když nakonec zničí naší rasu?"
"Nevěřím tomu." Vydechl jsem. "Může být stejné povahy jako Ben, ale pochybuji, že bude horší než on. Třeba si nakonec padnou kolem krku a budete bratři na život a na smrt." Řekl jsem s úsměvem.
"No tak to pochybuji." Vydechl a zadíval se z okna. Zbytek cesty už jsme nemluvili, ani jsme nemuseli protože jsme se po pár minutách objevili před branami Akademie sv. Vladimíra. Nemohl jsem si pomoct, ale měl jsem pocit, jakože naše cesta sem byla mnohem lepší než kdybychom hned šli za Janine.
Potomek mohl být tady a to by bylo pro nás nejlepší ani bychom nemuseli jít za Janine a dolovat z ní pravdu.
U brány se objevil strážce a šel k našemu autu.
"Dobrý den pánové mohu vám nějak pomoci?" Zeptal se strážce.
"Dobře den, myslím, že ano Jsem Dimitri Belikov a toto je můj bratr AidenBelikov a máme dnes nastoupit jako nový strážci."
"Ano. Víme o vás." Řekl a kývnul na dalšího strážce, který otevřel bránu. Poděkovali jsme mu a vjeli do areálu Akademii.
"Přestává se mi to líbit." Vydechl Aiden, když jsme zaparkovali a celý areál se hemžil moroji a dhampýry.
"Neboj se bude to v pořádku." Řekl jsem mu a vystoupil z auta.
"No nevím." Vydechl a šel za mnou. "Je tu moc lidí. V takovém houfu nás prostě někdo musí poznat."
"Panebože nešil. Kdo by nás poznal. Všechno bude v pořádku." Řekl jsem mu a prohrábl si vlasy.
"Jo to doufám." Vydechl Aiden. Protočil jsem oči, ale na jednu stranu jsem musel souhlasit s tím, že je tu opravdu dost lidí. Možná v menším množství bychom se ztratili, ale teď? Přece jen vlkodlaci jsou mnohem víc nápadnější než vampýří. Zvlášť ve škole plné vampírů.
No nejspíš budeme muset to co chceme udělat, udělat rychle a vypadnout než si nás někdo všimne.
Vydali jsme se do kanceláře hlavní vedoucí stráží na akademii. Zaklepal jsem na dveře.
"Pojďte dál." Vyzval nás hlas. Ještě jsem se naposledy podíval na Aidena, pomalu otevřel dveře a oba jsme vstoupili dovnitř.
"Dimitri a AidenBelikov, mám pravdu?" Zeptala se nás s úsměvem žena tak něco kolem čtyřicítky. Usmál jsem se na ni a kývl. "Je mi potěšením, že vás poznávám jsem Alberta Petrov hlavní vedoucí stráží tady na akademii." Řekla a znovu se na nás mile usmála. No možná to nebude tak špatné tady přežít. Tato žena vypadá opravdu hodně příjemně. Na to, že je Vampýrka. Tedy vlastně Dhampýrka.
Alberta nám pokynula ať se posadíme a začala nám dopodrobna objasňovat místní poměry a naše pracovní povinnosti. Když jsem jí poslouchal došlo mi, že vlastně pracovní povinnosti Vampýrů a Vlkodlaků se nijak neliší. Oba naše klany, i když jsou ve válce mezi sebou bojují za to stejné. Zničit strigoje. Vůbec nechápu proč ještě pořád tato válka mezi námi existuje.
"Tady tady je váš pracovní rozvrh. Snažila jsem se, aby vás dáli na všechny směny společně, ale ne vždycky to šlo. Většinu času jste, ale na strážích spolu." Usmála se znovu Alberta. "Ale jelikož za dva týdny začínají vánoční prázdniny, tak jsem vás přiřadila ke skupině strážců, kteří budou doprovázet Princezny Vasilissu a JillianDragomírové k jejich rodině." Řekla Alberta a já jsem se uvnitř mé hlavy usmál. To je přesně to co jsme s Aidenem potřebovali.
"Děkujeme Vám strážkyně Petrová." Řekl Aiden s úsměvem. Měl stejnou radost jako já. Možná ještě větší. To znamenalo, že jsme tu nemuseli být tak dlouho a byli jsme stále blíž a blíž k dosažení našeho cíle.
"No tak to bude všechno. Tady je ještě mapa areálu a klíče od vašeho pokoje. Doufám, že vám nevadí, že máte pokoje spojené?" Zeptala se.
"Ne vůbec ne." Vydechl jsem. Přece jenom jsem byl rád, že jsem měl Aidena pod dohledem. Byl to můj nejlepší přítel stejně jako Ivan, ale kdo mohl vidět co by mohl vyvést v tomhle prostředí. Rozloučili jsme se z Albertou a byli jsme na odchodu z kanceláře, když se to stalo.

Otevřel sem dveře a do náručí mi padla žena. A ne jen tak ledajaká žena. Tahle měla dlouhé tmavě hnědé vlasy, které se jí ve vlnách točili po zádech a ty nejkrásnější tmavé oči které jsem kdy viděl. Mé srdce začalo být rychleji a můj vnitřní vlk se začal probouzet. Což nebylo vůbec nic dobrého.
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama