ZA HLASEM LUNY || 14. Kapitola: Luna - má noční přítelkyně

27. července 2013 v 10:30 | Lady Rosana |  Za hlasem luny

14. Kapitola: Luna - má noční přítelkyně

AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy

ROSE POV:

Už je to týden co jsem sem přijela a měla jsem pocit jako by mě každý sledoval. No vlastně to nebyl pocit, ale čistý fakt. Jakmile projdu, všichni zmlknou a dívají se na mě jako bych byla nějaká opice v kleci a mě se to opravdu přestávalo líbit.
To i na Akademii semnou lidi mluvili i když jsem nebyla královská, ale tady to spíš vypadá jako by se mi všichni vyhýbali, jen protože jsem královská.
Představovala jsem si to tedy úplně jinak. Nečekala jsem, že když jsem, přijedu tak se na mě vlastní otec ani nepodívá a o bratrech jakbysmet. Benjamina jsem viděla naposledy při příjezdu a od té doby jsem ho neviděla a Aiden měl něco důležitého na práci a tak zmizel. Otec málokdy vycházel ze své kanceláře a já tudíž zůstala úplně sama.
Nejradši bych se vrátila zpátky na Akademii, kde jsem aspoň vítaná.
Stála jsem na zápraží svého pokoje. No pokoje teoreticky je to malý domek s obývacím pokoje, který je spojený kuchyňským koutem, ložnice, koupelna a jedná náhradní místnost, která podle všeho má sloužit jako šatna, protože je spojená s ložnicí.
Opřela jsem se o zápraží a zadívala se na temnou oblohu. Byl večer a už skoro byla tma. A já nevěděla, proč zrovna dnes mě noční čas táhne ven.
Možná je to díky tomu, co vlastně jsem. Vlkodlaci jsou vázáni na měsíc a na noc. Mohlo to tak být? Ptala jsem se sama sebe. No nejspíš jo. Měla jsem tolik otázek, na které mi nikdo neopověděl.
"Tak zarputile přemýšlet nemělo by to být nebezpečné?" zeptal se hlas nasáklý tolik ruského přízvuku. Otočila jsem hlavu a setkala se s Dimitriovým pohledem.
"Co tady děláš?" zeptala jsem se ho.
"No tak mě napadlo, že bych se mohl podívat a zeptat se jak se ti tady líbí nebo jestli něco nepotřebuješ." Zeptal se a opřel se vedle mě na terase mého příbytku. Pokrčila jsem rameny a podívala se do země.
"Nic nepotřebuju, mám všechno. Dokonce i to co nepotřebuju." Řekla jsem mu.
Dimitri se na mě otočil a zadíval se mi do očí. Nevím, ale měla jsem pocit, že pokaždé, když to udělal jako by mi koukal přímo do mé duše a v některých případech mě to opravdu docela dost děsilo.
"Co tě trápí?" zeptal se mě. Zamračila jsem se na něj.
"Co by mě mělo trápit?" zeptala jsem se hloupě. "Jsem v pořádku."
"Ne nejsi. Od té doby, co si sem přišla jsi jiná, než si byla na akademii." Vydechl
"A jak víš, že jsem byla na akademii jiná?" zeptala jsem se ho.
"Protože." zmlknul a podíval se na oblohu.
"Protože co?" trvala jsem na dokončení jeho odpovědi.
"Protože jsem tě sledoval." Vydechl a jeho oči, byli pořád zaměřeny na oblohu.
"Ty si mě sledoval?" zeptala jsem se znovu a on jen přikývl. "Proč?"
"Protože jsem nemohl pochopit, že taková krásná dívka, chce nasadit život za rozmazleného a sobeckého moroje, jako byla princezna Dragomírová. A taky možná." Začal, ale samozřejmě to nedokončil.
"A taky možná, co?" trvala jsem na svém.
Povzdechl si, otočil se ke mně a díval se mi do očí s takovou intenzitou, že se mi po těle začalo z jeho pohledu rozprostírat teplo. Jeho tmavě hnědé oči se vpíjeli do těch mých a měla jsem pocit, že v některých chvílích se naše oči pojí dohromady. Dimitri mlčel a jen se mi stále díval do očí.
"A taky možná." Vydechla jsem větu, kterou vyslovil. Nevím proč, ale táhlo mě to k němu mnohem víc než by mělo.
"Protože." Začal, přistoupil ke mně blíž, natáhl ruku a pohladil mě po tváři. "Protože, když jsem nevěděl kdo si bylo to jako bych k tobě cítil připojení. Věděl jsem, že bude špatné se zamilovat do Dhampýrky, ale nemohl jsem si pomoct a když jsem se dozvěděl, že jedeš do domu Dragomírů s námi tak jsem si myslel, že potom co najdeme ztraceného syna pana Mazura, vezmu tě sebou, ale všechno se změnilo." Vydechl a prsty přejížděl po mé tváři a zasílal tak do mé kůže teplo z jeho prstů.
"Proč se to změnilo?" vydechla jsem roztřeseným hlasem. Cítila jsem teplo, které se mi rozprostíralo po těle a vábilo mě k němu.
"Protože si dcerou mého pána a já jsem tvůj sluha. Proto." Vydechl, pustil svojí ruku z mé tváře. "I Kdybych chtěl nemůžu to udělat, protože moc dobře vím jak by to skončilo. V neposlední řadě bych skončil v posteli samotné princezny a poté si někde rval vlasy až bych samotnou princeznu omrzel." Vydechl krutě. Podívala jsem se na něj a moje oči se rozšířili.
"Co!!" vykřikla jsem na něj. "Si ze mě děláš legraci!!! Mluvíš o mě jako o děvce sakra!!" vykřikla jsme na něj a měla jsem sto chutí po něm skočit a rozervat mu hrdlo.
Jeho oči se na mě podívali a jeho výraz změkl. "Rose." Vydechl a natáhl ke mně ruku, ale já jsem jí odstrčila a ustoupila o krok dozadu. "Rose poslouchej, nechtěl jsem."
"Ano já vím přece, co jsi chtěl a taky se ti to podařilo!! Proč jste mě zatraceně vůbec sem přivedli!! K čemu!!! Abyste mi ubližovali ještě víc, než mi ubližovali jiní? To byl důvod? Tak ti něco povím. Je mi jedno, kdo si nebo kdo jsem já." Vykřikla jsem na něj.
"Rose, prosím musíš se uklidnit tvoje oči, jsou úplně černé."
"Neříkej mi zatraceně, co mám a nemám dělat!! Nejsi můj otec, aby si rozhodoval o mém životě, nebo o tom, co mám cítit, rozumíš!!!" vykřikla jsem na něj.
"Co se tady děje řvete jak na lesy." Vydechl hlas Aidena za námi. Otočila jsem se a podívala se na něj, ale jeho pohled se změnil do šoku.
"Panebože co se stalo?" řekl a šel ke mně.
Udělala jsem od nich několik kroků pryč a podívala se s nenávistí na oba dva.
"Nic co by se mělo stát. Nechte mě všichni na pokoji a starejte se o své vlastní věci!!!" vykřikla jsem na ně a chtěla jít pryč.
"Rose." Začal Aiden, ale nedokončil to protože jakmile jsem seběhla schody dolů najednou se objevila měsíční záře a mým tělem projela obrovská bolest, která zachvátila celé mé tělo. Vydala jsem ze sebe hrozný výkřik, který museli slyšet všichni.
"ROSE!!!"
"ROZA!!" slyšela jsem je křičet, ale už jsem moc stejně nevnímala, protože mnou projela další ukrutná bolest, padla jsem na ruce a na kolena do hlíny a nehty jsem se zaryla do země. Znovu jsem vykřikla a začala jsem si uvědomovat, že kolem sebe se shromažďují všichni vlci z království a cítila jsem přítomnost svého otce. Bolest byla ukrutná, ale jakmile se mi začali lámat kosti u rukou a nohou byla ještě horší, ale pořád to nemělo na bolest, kterou cítila, když se mi zlomila páteř.
Dcero noci, má dcero, jsi vyvolená stát se osudem pro svůj lid. Zaslíbená poutem nejsilnější mocí, které kdy náš rod znal.
Si po několik generací první následovnice, v jejímž osudem je počít čistokrevného dědice s vlkodlakem.
Dcero, jsem to já luna tvá noční přítelkyně.

Slyšela jsem melodický hlas ve své hlavě. Najednou jsem zaregistrovala, že okolo mě stojí všichni vlkodlaci, kteří klečí na kolenou. Podívala jsem se do očí mého otce, který se na mě díval s pýchou, ale pak jsem ucítila žárlivost.
Na nic jsem nečekala a rozeběhla jsem se od nich pryč. Nevím jak dlouho jsem běžela, ale nejspíš to bylo dlouho, nakonec jsem se ocitla, před velkým jezerem. Podívala jsem na hladinu a zalapala po dechu.
Na hladině stál velký sněhově bílý vlk s pronikavě modrýma očima. Srst se mi leskla v měsíčním světle a odrážela se na hladině.

"Páni."
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 sissa sissa | 27. července 2013 v 12:06 | Reagovat

Wau tak toto som vážne nečakala že Rose sa premení tak skoro a že Dimka si o Rose bude myslieť že je štetka to vážne nie....inak vážne perfektná kapitola :-D  :-D  :-D

2 Marketitinka Marketitinka | 27. července 2013 v 13:24 | Reagovat

Juj skvělá kapitola ;-) Ale Dimka by mě teda taky naštval 8-O

3 Thálí Thálí | 27. července 2013 v 13:25 | Reagovat

Vážně úžasná kapitola!!! :-D

4 Anet Anet | 27. července 2013 v 13:35 | Reagovat

Krása!!!! Ale dimitri to fakt pohnojil.....,ale to je dobre.....xDDD aspon by si mohla najit konecne nejakyho jinciho borca....mohla by...ja vim ze za totok od kazdyho dostanu par hezkych pripominek jak je dimitri super ale proste to chce zmenu!!!....prece vzdycky neskonci s tim d...... ? Ale fakt uzasne....konecne se promrnila v cumacika :-D  :-D  :-D moc se tesim na dalsi!!!!

5 "ROSE" "ROSE" | 27. července 2013 v 13:52 | Reagovat

Wow tahle kapča mě odrovnala skoro jsem nedýchala jak jsem byla napnutá z toho jak to dopadne :D  :D

[4]: a rozhodně boudou připomínky :D Rose a Dimitrij prostě patří k sobě aby skončila třeba s Adrianem musela by se změnit povaha Rose jinak to prostě nejde ;-)

6 Arwen Arwen | Web | 27. července 2013 v 14:37 | Reagovat

Nadherna kapitola a chapu, proc je Rose na neho tolik nastvan - mozna mu mela dat i tu facku, protoze s tou dewvkou to fakt prehnal. Jinak jsem taky necekala, ze se Rose promeni tak rychle :D. A hrozne me zajima kdo je ten stribrny vlk (mozna Benjamin?)

7 Lady Rosana Lady Rosana | Web | 27. července 2013 v 15:56 | Reagovat

[6]: nepsala jsem stříbrný, ale sněhově bílí a jelikož kouka rose do hladiny jezera tak to bude asi ona :-) :D

8 sincerity sincerity | 27. července 2013 v 17:23 | Reagovat

Wau, tak to byla ta nejlepší kapitola!!! :D  :-D  :-P

9 gotička gotička | 27. července 2013 v 22:38 | Reagovat

hezká kapitola :-D  :-D

10 Tessinka Tessinka | 27. července 2013 v 22:39 | Reagovat

Teda !!! to bylo nádherný !! :) byla to ta nejlepší kapitola !!! :D tahle se ti mooooc povedla !!! rychle další !!! A chápu Rose... měla mu dát i tu facku :D ono by mu to jenom prospělo :D

11 Arwen Arwen | Web | 27. července 2013 v 23:47 | Reagovat

[7]: Jezisi, to mi nedoslo :D :D - ja myslela, ze tam na hladine jezera stoji nejaky vlk a kouka na ni :D, takze se omlovam za svoji tupost :D.

12 Marketitinka Marketitinka | 29. července 2013 v 23:13 | Reagovat

Teď když se proměnila tak mě zajímá to vlčí pouto :) a jak na něj bude Rose reagovat ;-)  8-O  :-)  :-)  :-)

13 Romitri Romitri | 2. června 2015 v 21:38 | Reagovat

Bych Dimkovi jednu flakla jinak supr kapitola i povidka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama