ZA HLASEM LUNY || 15. Kapitola: Bolest všeho druhu

31. července 2013 v 10:31 | Lady Rosana |  Za hlasem luny

15. Kapitola: Bolest všeho druhu

AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy

ROSE POV:

Několik dní uplynulo od mé proměny a když jsem si předtím myslela, že chování ostatních v mé přítomnosti je hrozné tak to jsem ještě nevěděla jak se budou chovat po proměně. Stačilo jen, abych okolo někoho prošla a on hned padal na kolena.
Tím moje touha o přátele rapidně klesla. Sakra proč se to muselo stát. vždyť přece můj život na akademii nebyl až tak špatný. Měla jsem tolik přátel a co mám teď? Rodinu, která semnou skoro ani nepomluví a jsem spojená s vlkodlakem, který si o mě myslí, že se vyspím s každým kdo kolem mě jenom projde. Sakra proč se mi tohle muselo jenom stát proč? Vážně by mě zajímalo, proč prostě nemůžu být aspoň jednou v životě naprosto normální.
Byla jsem zrovna na cestě za svým otcem, který si pro mě hned ráno poslal a chtěl mě vidět. Docela by mě zajímalo proč. To je snad poprvé, co to udělal za dobu, kdy jsem sem přišla.
Nějak mi to, ale v poslední době bylo fuk. Chtěla jsem najít Dimitrie a popovídat si s ním. Naše pouto nebylo jen tak normální a já jsem se potřebovala s tím vyrovnat.
Došla jsem až k otcovi kanceláře a zaklepala na dveře.
"Pojď dál." Ozval se hlas zpoza dveří. Povzdechla jsem si a šla dovnitř. Otec seděl za stolem, na kterém byli tuny papírů. Díval se na stůl a něco psal na nějaký papír. "Posaď se." Řekl neformálně. Povzdechla jsem si. Na tohle chování za tu dobu co už jsem tady jsem si docela zvykla. Takže už mi to nepřidalo nějak zvlášť zásadové.
"Chtěl si mě vidět. Tak sem tady. Co máš tak důležitého?" zeptala jsem se ho na rovinu. Nikdy jsem nechodila kolem horké kaše a navíc chtěl mě vidět on a ne já tak co, že.
"Ano to chtěl." Vydechl můj otec a podíval se na mě pozorně. "Musím říct, že tvoje zmizení z Vampýřího světa vyvolalo celkem rozruch." Řekl otec a já se na něj zamračila. "Nikdo si to neumí vysvětlit. Zvlášť si nikdo neumí vysvětlit kdo byli ti strážci s kterými si dobrovolně odjela." Zasmál se vítězně, ale mě to moc vtipné nepřišlo. Ať už se ke mně ve vampýřím světě chovali jakkoliv, stále jsem mezi nimi měla přátele.
"A to je to kvůli čemu si mě volal?" zeptala jsem se ho tvrdě.
"Ne samozřejmě, že ne." Uvelebil se pohodlně do svého křesla. "Chtěl jsem, aby sis tady zvykla než oznámím své rozhodnutí, ale tvoje rychlá přeměna překvapila všechny. Včetně mě. Všichni čekali, že se přeměníš za rok, ale zjevně máš v sobě větší potenciál než si kdokoliv z nás myslel."
"Potenciál k čemu?" Zeptala jsem se ho a on se usmál.
"Sama moc dobře víš, že to ty si nástupcem na můj trůn, ale to neznamená, že tímto to končí. Naopak tím to teprve začíná."
"Jako co?" zeptala jsem se ho a zvýšila jsem obočí.
"Nástup na trůn není jednoduché musíš splnit nějaké pravidla a povinnosti, aby si byla vhodná."
"Já myslela, že se automaticky stanu královnou po tvé smrti." Vydechla jsem. Samozřejmě, že jsem počítala s tím, že bude živý ještě hodně a hodně dlouhou dobu. Vůbec se mi tedy nechtělo vládnout.
"Plánuješ moje sesazení?" Zasmál se temným smíchem.
"No popravdě ani ne. Spíš si říkám, že čím déle budeš na živu tím já budu mít od vládnutí klid." Usmála jsem se na něj.
"Jo takhle. Takže radši necháš vládnout svého otce do posledního dechu. No perfektní." Usmál se Abé. "Ale zklamu tě. Protože moje smrt je jednou možností druhá možnost je, že se dobrovolně vzdám trůnu až budu chtít, ale k tomu potřebuji vědět, že se o náš lid bezvadně postaráš a zajistíš jí dokonalou vládu." Usmál se na mě.
"Proč mám pocit, že tam bude háček?"
"Ano bude. A ne jen jeden. Dokonce několik." Usmál se na mě Abé.
"No, co tedy po mě budeš chtít?"
"Manželství a následovníka vlčího trůnu." Vydechl a moje oči se rozšířili.
"CO!!" vykřikla jsem. "Mám se vdát a mít děti?" podívala jsem se na Abého a on jen přikývl pobaveně. "A-ale to přece nejde. To nemůžeš myslet vážně. Vždyť si sám říkal, že budu žít několik staletí než zemřu stejně jako ty tak proč tak na rychlo?"
"Protože to tak prostě je v našich zákonech a tradicí."
"Tradice a zákony se můžou změnit nebo přepsat." Zavrčela jsem na něj.
"Nebudu měnit tradici se zákonem, kterým se řídili i naši předkové kvůli tomu, že ty si to usmyslíš!" vykřikl na mě a já jsem si povzdechla. Co sem mohla dělat. I když jsem s ním nesouhlasila, stále byl můj otec a vládce k tomu. Nemohla jsem mu odporovat. Zatracená práce, než jsem se proměnila šlo mi to odmlouvání daleko líp.
"Fajn a koho si mám tedy vzít abych tě potěšila otče." Usmála jsem se na něj sladce, ale uvnitř jsem zuřila.
"Mám tady pár návrhů, ale rozhodnutí je samozřejmě na tobě." Řekl a podal mi desky. "Nespěchej. Prohlídni si to. Jsou to synové z nejvýznamnějších vlkodlačích rodin a pro naše království by byli přínosem. Pozval jsem je za týden k nám." Vydechl a já jsem poraženecky přikývla.
Vstala jsem a odcházela pryč. Sakra do čeho jsem se to zase dostala. Proč prostě mě nemůžou nechat žít normálně.
Nějak jsem byla v transu, že jsem si ani nevšimla, kam jdu a vrazila jsem do zdi.
Nebo jsem si to aspoň myslela.
Ta zeď do které jsem vrazila byl ve skutečnosti Dimitri.
"Ty mě sleduješ?" Zeptala jsem se ho.
"Ne. To ty si do mě vrazila." Vydechl bez emocí. "Myslel jsem, že v tom domě budeš zavřená až do konce svého života."
"Nepředstírej, že tě to zajímá. Tobě je přece úplně jedno co cítí ten druhý. Zajímá tě přece jen to co cítíš ty." Vydechla jsem a chtěla kolem něj projít, když mě zastavil.
"To si myslíš?" zeptal se. Povzdechla jsem si a otočila se k němu. "Myslíš si, že mi záleží jen na sobě? Kdyby to tak bylo nebyl bych tady. Nebral bych ohledy na nikoho včetně tebe a vlastně když o tom tak uvažuju." Řekl a stoupl si těsně ke mně a zadíval se mi do očí. A bylo to tu zase. Teplo, které se mi šířilo po těle. "Kdybych byl takový, jaký tvrdí nebral bych ohledy." Řekl, nespouštěl své oči z mých a v nestřeženou dobu mě přitlačil na strom. "Vzal bych si tě teď a tady a tím si tě k sobě připoutal navždy. Protože díky tobě moje královno bych získal všechnu moc." Vydechl a díval se mi do očí.
"Ne." Zakroutila jsem hlavu a podívala se mu zpříma do očí. "Nedokázal by si to, protože i když si nejsilnější alfa mezi těmito vlkodlaky pod mým otcem, nikdy nedokážeš čelit mě. Protože kdyby si to dokázal, udělal by si to."
"Nevíš, o čem mluvíš!!!" zavrčel na mě a bylo vidět, že je naštvaný, ale za jeho maskou sem viděla i bolest. "Nehraj si semnou!"
"Ale prosím tě. Co by si mi udělal, zrovna ty? Chabá replika svého otce, který bojoval za to co vždycky chtěl. A co ty hm? Jak bojuješ ty?" Zeptala jsem se ho a dívala sem se mu pronikavě do očí. "Nebojuješ. Necháváš se unášet proudem tam, kam tě proud unese. Chudinka Dimitri Belikov. Všichni i vlastní rodina kolem něj chodí po špičkách, protože se bojí cokoliv říct. Kdybys byl pořádný chlap dostál by si tak svému slovu." Vydechla jsem mu do tváře.
Věděla jsem, že mi nic neudělá. Nemohl, byl vázaný slibem ke královské rodině, kterou slíbil chránit, ale byla tu jedna věc s kterou jsem nepočítala a to bylo to co udělal. Najednou mě chytil, přitáhl si mě do náruče a začal mě vášnivě a náruživě líbat. Po několika minutách mě přirazil ke stromu, jednu ruku měl na mém pasu a druhou zamotanou ve vlasech. Jeho rty se zmocňovali mých rtů. Byla jsem jak v nebi a chtěla jsem víc. Chtěla jsem, aby si mě vzal, aby se semnou navždy spojil. Chtěla jsem ho. Chtěla jsem patřit jemu a jen a jen jemu. Chtěla jsem být jeho královna, přítelkyně, ale víc chtěla jsem být jeho manželkou a matkou jeho dětí.
Uplynulo dalších několik minut, když se ode mě konečně odtrhl a podíval se mi do očí.
"Aiden měl pravdu." Vydechl a díval se na mě s bolestí v očích.
"Co?" zeptala jsem se ho.
"Tvoje nová nabytá moc tě změnila. Lidskost do které jsem se zamiloval je dávno pryč. Nespadnu do tvých pastí. Nebudu nic co ty chceš. Nikdy mě nedostaneš do své postele pro potěšení." Řekl a já na něj vykulila oči.
"Ne. Dimitri počkej tak to není." Řekla jsem a on se nevesele zasmál.
"Ale je. Jsi mnohem horší než Benjamin. ten svým nepřátelům čelí, ale ty si s nimi hraješ." Podíval se na oblohu a pak na mě. "Ať nás luna chrání až ty budeš vládkyní. Přivedeš naše lidstvo do záhuby." Vydechl Dimitri.
"Dimitri." Vydechla jsem.
"Ale já se nebudu dívat jak zničíš naší rasu. Nebudu." Vydechl a otočil se ke mně zády.
"Dimitri…" vydechla jsem znovu, ale tentokrát se neotočil.
"Sbohem Princezno Mazurová." Vydechl Dimitri, přeměnil se v černého vlka a ve vteřině byl pryč. Dívala jsem se za ním v šoku několik dalších minut, než mi konečně došlo co se právě stalo.

Padla jsem na kolena a mé tělo převzala ohromná bolest. Bolest, která pocházela z mého zlomeného srdce a drala se na povrch. Po tvářích mi začali téct slzy a začala jsem vzlykat. Brzy potom jsem ze sebe vydrala bolestný výkřik a zhroutila se do temnoty.
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 sissa sissa | 31. července 2013 v 11:23 | Reagovat

bože Domitrij je ale idiot bez urášky...inak celkom fajn kapitola len ma ešte zarazila ta Abeho podmienka ale no nič tak či tak super kapitola a už sa teším na 16. :-D  :-D  :-D  :-D

2 Tessinka Tessinka | 31. července 2013 v 11:43 | Reagovat

Dimitrij je hňup !!! ale jinak moc krásná kapitola :D

3 Tali Tali | 31. července 2013 v 12:02 | Reagovat

Hezká kapitola :-D

[2]: souhlasím Dmitrij je hňup....

4 Thálí Thálí | 31. července 2013 v 12:04 | Reagovat

Nemůžu jinak než souhlasit. Dimitrij je prostě... Jinak vážně povedená kapitola, už se nemůžu dočkat další :-D

5 simča simča | 31. července 2013 v 12:57 | Reagovat

skvělá kapitola !! :) nemůůůůžu se dočkat další :)

6 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 31. července 2013 v 15:09 | Reagovat

Moc pěkná kapitolka :-)

7 Arwen Arwen | Web | 31. července 2013 v 18:44 | Reagovat

Ano, nemuzu jen souhlasit - Dimitri je takovy ..... no, nemame sem psat sprosta slova, tak nic :D. Jinak kapitolka byla uzasna, a jsem moc zvedava co bude nasledovat :D - prosim Rosa, nemuzes nam pro jedinkrat dat tu dalsi kapitolku uz zitra? Prosiiiiim :D.

8 Alice Shinshekli Alice Shinshekli | Web | 31. července 2013 v 19:24 | Reagovat

Páni! Úžasná kapitola. Úžasná povídka.
Líbí se mi spojení VA a vlkodlaků. Taky jsem vymyslela  takovou povídku, která  byla o kousnutí, ale asi jí nikdy nenapíšu. Píšu jinou, která se asi dost protáhne a vymýšlím ještě další.
P.S. Nechtěla by si se spřátelit? Hrozně se mi líbí tvůj web a tvoje povídky.

9 April April | 31. července 2013 v 19:44 | Reagovat

Super kapitola, ale doufám, že v se v několika dalších usmíří... A doufám, že ty kapitoly přijdou brzy. ;D Úžasné, jako vždy. ;-)

10 sincerity sincerity | 31. července 2013 v 19:51 | Reagovat

Nechápu, co si o sobě Dimitrij myslí a taky jsem zvědavá, co tedy přesně znamená to pouto...jinak se ti tahle kapča moc povedla :D

11 Anet Anet | 31. července 2013 v 23:17 | Reagovat

jak jinak....souhlasim se vsema xDD Dimitri je debil a asi neco kouril...protoze tohle se fakt jinak neda vysvetlit xDD mozna ma nejakou poruchu mozku to by jsme ho nikdo za to obvinovat nemohli....ale vazne idiot!!xDD jinac skvele!!! akorat jeste nechapu proc se rose nevzbpourila proti otci!!!! no fakt jako ja bych si nevzala zadnyho koota jenom proto ze by mi to rekl otec..neboi co to je...a  jeste mit nejakyho fracka....grrrr....xDDD

12 Eliss Eliss | Web | 1. srpna 2013 v 14:03 | Reagovat

Super kapitolka...jen doufám že se Dimitrij zpamatuje...jinak chtěla sem se teě zeptat jestli si te můžu dát do mích Affs :-) ?

13 Simi Simi | 2. srpna 2013 v 8:01 | Reagovat

Bude dnes daslsi ?????? Prosim

14 Klara Klara | 2. srpna 2013 v 10:40 | Reagovat

Daaaalsi prosim :)

15 Romitri Romitri | 2. června 2015 v 21:50 | Reagovat

Bez urazky ale Dimitri je kus paka.Ona  s nim nemluvi protoze si o ni mysli buhvi co

16 Kulisek129 Kulisek129 | 4. března 2016 v 14:45 | Reagovat

Bože! Dimitri to pěkně zvoral

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama