ANGEL FROM HEAVEN || 6. Kapitola: Setkání po létech

26. října 2013 v 13:20 | Lady Rosana |  Angel from Heaven
6.Kapitola: Setkání po létech
AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy

ROSE POV:

Byla jsem otupěla. Po prohýřené noci s Adrianem se mi nechtělo vůbec nic dělat. Nejradši bych zůstala v posteli a už nikdy z ní nevylezla, jenomže to nešlo. Díky mé nabyté zodpovědnost, kterou jsem dostala v průběhu let jsem se stala více zodpovědnou. No řekněme to tak, že Dimitri by měl radost, kdyby mě viděl.
No a je to zase tady. Dimitri.
Jedno slovo, jedno jméno a je to opět jako bych padala do temné jámy. Zatraceně proč prostě ho nemůžu jen tak vyškrtnou ze seznamu mých blízkých a lidí, kteří jsou pro mě důležití?
Proč na něj nemůžu zapomenout a začít znovu s čistým štítem. Bože je tolik jiných mužů co o mě vždycky měli zájem a já se musela bezhlavě zamilovat jen do toho, kterými zlomil srdce na několik malinkatých kousíčku a rozdupal ho.
Co je k čertu tohle za svět, ve kterém musím být pořád nešťastná.
Bože co jsem komu udělala, že mě tak trestáš, nebo je to zkouška? Zkouška toho co ještě zvládnu?
Nevzal si mi toho už za můj život dost? Tak proč musím pořád trpět? Proč prostě nemůžu být aspoň chvíli šťastná?
A nebo jsem to jen já, která je příčinou svého smutku a všech svých nezdarů? No nejspíš to tak bude. Možná, že jsem za ty všechny léta byla opravdu na vině jen já. To já jsem přece od sebe odehnala všechny, kteří mi chtěli pomoct.
Lissu, Christiana, Eddieho a dokonce i Miu, která se snažila. Jediný kdo se stále nevzdává ani po pěti letech je Adrian, který se sice vzdal nějakého vztahu semnou, ale podle jeho slov mě bere jako jeho malou sestru. Vždycky se musím ušklíbnout, že to řekne, protože kdyby to opravdu byla pravda, tak by to byla mala sestra, se kterou spal a to nevypadá moc dobře.
Jenomže můj problém je, že jsem se po smrti Masona a odchodu Dimitrie plně uzavřela do sebe, do své bolesti a nikoho do ní nechtěla pustit. Chtěla jsem je všechny chránit od bolesti, která mě drásala duši.
A možná to byl taky důvod, proč Dimitri odešel, vždyť já jsem ho vlastně ve skutečnosti od sebe odehnala. Proč mu tedy dávám všechno za vinu, když za to můžu já? Nebyla jsem pro něj dost dobrá. A hlavně jsem ho zklamala, protože mě bral za silného člověka, který se dokáže poprat se vším, ale to není vůbec pravda. Ve skutečnosti jsem hrozný slaboch, který se nedokáže vypořádat s bolestí.
Nakonec jsem se po dlouhém přemlouvání nakonec vyhrabala z postele a k mému překvapení to nebylo zase tak dlouho. Vlezla jsem do sprchy a nechala se hýčkat teplou vodou. Po pár minutách jsem vylezla ze sprchy, oblékla si uniformu strážce, vlasy jsem si stáhla do drdolu a lehce se nalíčila.
Vyrazila jsem do práce, kde jsem toho na dnešek měla moc. Kromě mé obvyklé práce, měli dnes přijít se představit i nový strážci a dostat svá přidělení.
Každý rok tohle bylo stejné. Strážci přicházeli a odcházeli podle toho jaké měli hodnocení tak byli přidělováni.
Dorazila jsem do své kanceláře a začala s každodenní rutinou jako vždycky. K mému překvapení a včerejší kocovině jsem tu byla opět jako první.
DIMITRI POV:
Celou noc jsem se převaloval a nemohl jsem zamhouřit oči. Stále jsem měl před očima obraz Rose. Její krásnou tvář, tmavé oči v barvě mléčné čokolády a její tmavě hnědé, až skoro černé vlasy.
Jenomže tentokrát její oči nezářili láskou a štěstím, ale smutkem. Tolik smutku a bolesti jsem s nad ještě u nikoho jiného neviděl a měl jsem strach zavřít oči a vidět její oči plné bolesti znovu. Její smutek je to co mě nejvíc bolí.
Otočil jsem se v posteli na stranu a usmál jsem se, když jsem uviděl mého andílka spícího vedle mě. Pohladil jsem ji po vláskách. Byla můj poklad, vždy když měla špatný sen nebo nechtěla spát sama tak se vplížila ke mně do postele.
Rozalina zašeptala něco ve spánku a převrátila se. Pohladil jsem ji znovu po vláskách. Ve chvílích jako je tato mi tolik připomínala Rozu. Měla tolik jejích funkcí ve vzhledu, že jsem si někdo myslel, že by mohla být její dítě, ale to nebylo možné. Rose a já bychom nikdy nemohli mít společné dítě, ale to neznamená, že bychom nemohli Rozaline vychovávat spolu. Moc bych si to přál. Moc bych si přál, abychom byli rodina.
Samozřejmě, že s naší prácí jako strážce bychom nemohli nikdy být plnohodnotná rodina, ale to neznamená, že bychom se o to nemohli ani pokusit.
Zvedl jsem se a šel jsem si dát sprchu, která mě vždy dokázala probudit. Dnes byl den, kdy jsem ji měl znovu vidět po tolika letech. A sám sem nevěděl, jestli jsem připravený na to na co mě připravovala Lissa. Přece nemohla se tolik změnit za pět let, že? Nebo snad Lissyny slova byla pravdivá? Ne rozhodně ne. Moje Roza byla silná. Silnější než kdokoliv koho jsem znal.
Vylezl jsem ze sprchy, oblékl si uniformu strážce a vyšel do pokoje. Musel jsem se usmát obrazu, který jsem měl před sebou. Můj malý andílek seděl na posteli a rozespale si třel oči.
"Dobré ráno broučku." Řekl jsem ji a ona se na mě ještě rozespale usmála.
"Dobré papa." Řekla, ale když se na mě podívala tak se zamračila. "Ty někam jdeš?" zeptala se mě.
"Ano já do práce a ty do školky." Řekl jsem a ona se na mě podezíravě podívala. "Co včera si říkala, že se těšíš?" zeptal jsem se pobaveně. "Pojď zlato se umýt a obléknout ať můžeme vyrazit." Řekl jsem ji a ona přikývla a šla do koupelny. O půl hodiny později už byla oblečená v džínech, tričku a v kožené bundě. Její dlouhé vlasy jsem jí pomohl stáhnout do culíku a nemohl jsem si pomoct, jak teď byla podobná Roze.
Doprovodil jsem ji do školky a šel k hlavnímu velitelství strážců. Došel jsem dovnitř a pozdravil se s několika
známými, když mě jsem šel ke kanceláři, která měla na ní nálepku.

ROSEMARIE HATHAWAY
Hlavní vedoucí strážců a královských stráží

Usmál jsem se sám po sebe. Vždycky sem věděl, že mě překoná, ale nikdy jsem nečekal, že až tak moc. Zaklepal jsem na dveře a čekal.
"Pojďte dál." Slyšel jsem hlas mého osobního anděla a mojí bohyně. Nadechnul jsem se a vydechnul, moje ruka zmáčknula kliku a já vešel dovnitř. Rose stála ke mně zády a něco hledala.
"Pojďte dál a posaďte se. Hned se vám budu věnovat." Řekla, aniž by se otočila. "A tady to je. Takže, doufám, že jste měl dobrou cestu protože." otočila se na mě, ztuhla a její oči se rozšířili .

"Ahoj Roza." Řekl jsem.No tak tohle nebude vůbec dobré.
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Niki Niki | 26. října 2013 v 15:40 | Reagovat

Takhle to useknout, to se nedělá :D  Co nejrychlejš další kapitolu, prosím :-)  :-D

2 sissa sissa | 26. října 2013 v 15:44 | Reagovat

WAU WAU WAU prosím prosím rýchlo ďalšiu( a za takéto ukončenie by ťa mali zavrieť) :-D

3 sincerity sincerity | 26. října 2013 v 15:57 | Reagovat

asi umřu než nám přidáš další :D

4 Elli Elli | 26. října 2013 v 17:42 | Reagovat

Rychle rychle další kapitolu prosím :-)  :-)  :-)

5 Meri Meri | 26. října 2013 v 18:03 | Reagovat

Další prosím :-)
co nejrychleji pofím :-P

6 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 26. října 2013 v 19:28 | Reagovat

O.o ..:D
Lussyndo,prosímtě co nejrychlejc další :)

7 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 26. října 2013 v 19:39 | Reagovat

Tak za takovýhle konec budu asi vraždit :-) Rychle další prosím :-)

8 Arwen Arwen | Web | 27. října 2013 v 10:40 | Reagovat

Tak a ted to chce nejaky ten krik, par ran a poradny proud emoci :D.

9 Kačíí Kačíí | Web | 27. října 2013 v 14:27 | Reagovat

Ten konec, já musím dostat další kapitolku, prostě úžasně napsané, jen at ho Rose pěkně seřve, zaslouží si to :D :D

10 Antea a Akima Antea a Akima | Web | 27. října 2013 v 15:03 | Reagovat

užasná kapitolka :) mooccc prosím o co nejdříív další :)

11 Veronika Veronika | 28. října 2013 v 15:16 | Reagovat

moc hezky :-)) nemůžu se dočkat další kapitoly

12 Sára Sára | 28. října 2013 v 15:20 | Reagovat

prosím rychle o další :-P

13 Thálí Thálí | 28. října 2013 v 16:03 | Reagovat

Skvělé !!! Prosím rychle další :-D  :-D

14 wendy wendy | 28. října 2013 v 16:09 | Reagovat

Doufám, že další kapitola bude co nejdřív... Jsem zvědavá, co bude dál :-D  :-P  :-)

15 Anabel Anabel | 28. října 2013 v 17:14 | Reagovat

Moc prosím o další kapitolu ;-)  :-D  :-)

16 Tessinka Tessinka | 28. října 2013 v 18:35 | Reagovat

OOOO ... naprosto boží !!! rychle další !! takhle napnutý nás nemůžeš nechat :D doufám, že Rose na sobě nedá nic znát a bude ta "ledová královna" :D

17 Antea a Akima Antea a Akima | Web | 28. října 2013 v 23:07 | Reagovat

Pravě hák..levej! do něj rose!:DDD honem další..už se moc těším až mu rozbije držtičku...:DDDD

18 Amanda Amanda | 29. října 2013 v 16:24 | Reagovat

Prosím, už nás dál nenapínej.. Nemůžuse už dočkat... :-)

19 Tessinka Tessinka | 30. října 2013 v 6:43 | Reagovat

Dej nám už prosím další kapitolku :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama