ANGEL FROM HEAVEN || 18. Kapitola: Bolest ze zrady

10. února 2014 v 13:56 | LussyNda |  Angel from Heaven
18. Kapitola: Bolest ze zrady
AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy

Den S Rozaline byl skvělý. To dítě by snad rozsvítilo den i tomu největšímu bručounovi. Navíc to bylo strašně klidné dítě. Celou dobu co já jsem pracovala Rozaline seděla na židli naproti mě a malovali si.
Dimitri měl štěstí s tak krásnou a hodnou holčičkou. Bylo to kouzelné dítě a já si nedokázala představit matku, která by toto dítě opustila. Jak by to sakra mohla jen udělat. Nejde mi to do hlavy. Někdy jsem měla chuť se Dimitrie zeptat na matku, ale pak mi došlo, že to pro něj možná bude těžké téma. Nevím, jestli tu ženu miloval, ale vždycky mluvil, že se s ní vyspat byla chyba, ale zároveň nelituje tohoto krásného malého dítěte.
Kdo by toho dítěte taky litoval, že?
Jen nějaký blázen, který neví, co chce. I když popravdě si neumím Dimitrie představit s nějakou vypočítavou a rozmazlenu morojkou. To už bych skousla nebo i pochopila, kdyby Tasha byla její matkou. Dávalo by to smysl, ale tohle? To je i na Dimitrie trochu moc, ale taky já si ho možná až moc idealizuji. On přece ani zdaleka není dokonalý jak jsem si ještě na Akademii myslela. Má i své chyby a zápory, ale to z něj dělá člověka.
Všichni děláme chyby, ale také ty chyby umíme napravovat.
Nikdy jsem nepracovala tak rychle jako dneska. Bylo to už až ohromné jak mi to všechno šlo.
Rozaline si malovala a každou chviličku po mě pokukovala a usmívala se jako sluníčko a já na ní.
Bylo něco kolem třetí hodiny, když jsem měla konečně hotovo.
"Tak. Hotovo." Řekla jsem a usmála se na Rozaline. "Beruško, co kdybychom vyrazili na zmrzlinu co?" Usměju se na ní a ona vypískne. "Ale tátovi ani muk ano?" Zeptala jsem se jí a ona nadšeně přikývla. Vzala jsem si svoje sako a věci.
Rozaline mě chytla za ruku a už mě táhla ven z kanceláře. Což si zase vysloužilo udivené pohledy mých podřízených, ale co ať si všichni myslí to co chtějí. Je to moje věc a nikdo nemá právo nic říct.
S Rozaline jsme vyšli z budovy strážců.
"A táta s námi nepůjde?" zeptala se Rozaline a upřela na mě své čokoládové oči.
"Tatínek pracuje." Řekla jsem ji. Její oči posmutněli, ale přikývla. Usmála jsem se. "Hele mám nápad, co kdybychom se stavili v potravinách koupili něco a udělali tatínkovi večeři hm?" zeptám se ji.
"Jupí!!!" vykřikne a já se zasměju.
"Tak pojď." Vydáme se společně do místního obchodu s potravinami.
Vezmu čerstvou zeleninu, nějaké těstoviny a maso.
"Rose?" osloví mě známý hlas. Otočím se a uvidím Lissu jak jde k nám.
"Ahoj." Usměju se.
"No ahoj co ty tady?" zeptá se mě.
"Jsme s tetou šli na zmrzlinu a napadlo nás udělat tátovi večeři." Vypískne nadšeně Rozaline. Lissa se zasměje a pak se na mě podívá.
"Ty budeš vařit?" zeptá se mě.
"Ano?" zeptám se jí nejistě.
"Aha." Řekne jen.
"Lisso našel jsem to…" řekne Christian a ukazuje Lisse dlouhou zelenou okurku. "Je Rose?.. Ahoj co ty tady?" Zeptá se stejně překvapeně Christian.
"Rose nakupuje potraviny k večeři, kterou bude vařit." Vydechne Lissa pobaveně. Proč se tak baví sakra?
"Ty budeš vařit!" vykulí na mě Christian oči. "Panebože."
"Hele nikdy si mě neviděl vařit tak jak můžeš říct jestli jsem dobrá nebo špatná?" řekla jsem a předstírala falešné pobouření. Dobře nevařila jsem nějak bravurně, ale to neznamenalo, že jsem neuměla vařit.
"Promiň Rose." Řekl Christian. Chtěla jsem mu něco ještě říct, ale zazvonil mi telefon.
Podívala jsem se na vzkaz. "Sakra." Vydechla jsem.
"Co se děje?" Zeptala se mě Lissa.
"Ale Píše mi Michael, že by potřeboval jestli bych přišla do tělocvičny něco podepsat." Řeknu a kouknu na malou. Co sakra teď.
"Hele tak jestli potřebuješ tak jdi. My se o tu chvíli o malou postaráme." Vydechla Lissa. Podívala jsem se na ně.
"Jako fakt?" Zeptala jsem se.
"No jasně s touhle princezničkou trávím čas velice rád." Řekl nadšeně Christian. Usmála jsem se a klekla jsem si k Rozaline.
"Nevadilo by ti strávit chvíli s Lissou a Christianem?" zeptala jsem se jí. Podívala se na ně a pak na mě a nadzvedla obočí. Sakra i ona to umí.
"Ale co ta zmrzlina a večeře?" našpulila rty.
"Neboj se budu doma co nevidět a pak uvaříme ano?" řekla jsem a ona přikývla a odešla s Lissou a Christianem. Usmála jsem se, zaplatila za nákup a šla směrem k tělocvičně, kde už ně mě netrpělivě čekal Michael. Podepsala jsem několik jeho dokumentů a chtěla jsem se vrátit do Dimitriova bytu a začít s vařením, když jsem uslyšela jeho hlas, ale nejen jeho.
"Co tady děláš?" zeptá se má sestra Esma.
"To bych se spíš já měl ptát tebe nebo snad ne?" zeptal se Dimitri a jeho tón byl naštvaný.
"Řekla jsem ti, aby si mě nehledal. To co se stalo byla chyba. Tak proč to nemůžeš pochopit a nevyhledávat mě už!" křičela na něj moje sestra. Nechápala jsem o čem se baví a nějak jsem nevěděla jestli chci na to vůbec odpověď, ale zase na druhou stranu jsem byla zvědavá.
"Já jsem tě nehledal. Nikdy bych to neudělal a to ty moc dobře víš!!" vyštěkl po ní. Sakra byl naštvaný.
"Ne to vidím. Dimitri nikdo po tobě nechtěl, aby si udělal správnou věc. Nikdy jsem po tobě nic nechtěla. Ty si se chtěl zachovat správně. Udělal si svoje rozhodnutí a já svoje." vydechla.
"Tak to je? To je to co pro tebe znamená?" vydechl. "Sakra jak můžeš být tak sobecká a chladná."
"Protože to tak je. Nikdy se nesnížím k tomu, abych přiznala svojí chybu. Nikdy." vydechla Essma.
"Ani kvůli vlastnímu dítěti?" vydechl Dimitri a já začala chápat o čem to mluví. "Zatraceně Essmo opustila si vlastní dítě na prahu mých dveří a to jen kvůli své zatracené sobeckosti!!!" vyštěkl po ní.
"Panebože." vydechla jsem možná mnohem víc na hlas než jsem měla, protože obě jejich hlavy se na mě podívali. "Panebože." vydechla jsem znovu. Byla jsem v šoku. Všechno najednou začalo do sebe zapadat. Všechno. Důvod proč mi Rozaline byla tak hrozně podobná. Proč jsem si s ní připadala tak šťastně. Důvod nebyl jen v podobě, ale i v krvi. Rozaline Belikova byla moje neteř. Dcera mé nevlastní sestry, která mě nenáviděla jen protože můj otec miloval mojí matku a její ne.

"Rose." vydechl Dimitri.
© LussyNda || http://dark-shadows-of-roses.blog.cz
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Meri Meri | 10. února 2014 v 16:26 | Reagovat

dálší prosím :-D

2 Niki Niki | 10. února 2014 v 17:50 | Reagovat

Ú-Ž-A-S-N-Ý :-)  :-)  :-)

3 sissa sissa | 10. února 2014 v 18:18 | Reagovat

perfektná kapitola :-D  :-D  :-D

4 jess jess | 10. února 2014 v 18:56 | Reagovat

uzasny :-)  :-)  :-D  :-D

5 Seléna Seléna | 10. února 2014 v 19:10 | Reagovat

užasný Rychle dalšííííííííííííííí, rychle další:D

6 Seléna Seléna | 10. února 2014 v 19:11 | Reagovat

a všichnu najednou. Rychle další."Rychle další."

7 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 10. února 2014 v 19:26 | Reagovat

Užasný , Rychle další !!!! :-)

8 Veronika Veronika | 10. února 2014 v 19:55 | Reagovat

Moc hezke :-D

9 Tessinka Tessinka | 10. února 2014 v 19:59 | Reagovat

děláš si srandu ??? takhle to useknout ??? rychle nám dej prosím další !!! :D

10 gotička gotička | 11. února 2014 v 11:37 | Reagovat

tak a bolí mě hlava to je až moc nečekaní jo a Rychle další :-D

11 sincerity sincerity | 11. února 2014 v 15:39 | Reagovat

paráda :D věděla jsem, že to nebude tak jednoduchý :D

12 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 11. února 2014 v 18:42 | Reagovat

Krása! Rychle další!! :D

13 Kačíí Kačíí | Web | 12. února 2014 v 5:26 | Reagovat

Tak to bylo něco, chci další :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama