12. Kapitola: Dívka z lesa || VYKOUPENÍ DUŠE

1. května 2014 v 19:47 | LussyNda |  Vykoupení duše

12. Kapitola: Dívka z lesa

KAPITOLA: 12. DÍL: I. SERIE: VYKOUPENÍ DUŠE AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy, Romantica

***

DIMITRI POV:

Vracel jsem se do svého sídla tentokrát velice brzy.
Nemohl jsem se soustředit a bylo zvláštní, že jsem najednou byl plný a nemohl jsem už víc. To se za těch mých tisíciletí stalo opravdu poprvé, když jsem svojí poslední oběť nechal nakonec jít a pil jsem jen polovinu její krve.
Možná jsem to dneska přehnal a už si to ani neuvědomoval anebo to bylo něco jiného? Měsíc zářil nad obzorem a osvětloval celou zahradu, která za všechny ty roky chátrala čím dál víc a víc.
Najednou mě přepadl pocit smutku. Na cestě domu jsem se otočil a šel jsem na konec pozemku, kde moje žena odpočívala. Nikdy jsem neměl chuť tam jít, ale dneska, mě přemáhal ten divný pocit a já jsem to potřeboval. Potřeboval jsem tam jít a vzpomínat. Sice už ani nevím na co, ale byl to prostě pocit.
Už z dálky jsem to viděl. Jako by to bylo včera, kdy hořela na hranici. Viděl jsem se stát před hranicí a dívat se na hořící dívku s nenávistí. Přál jsem jí smrt. Dal jsem se zase do kroku a došel až k náhrobnímu kameni, který jsem jako strigoj položil.
Byl to hrob mé ženy a mého dítěte, které za nic nemohlo. Mohlo žít, kdyby neměl za matku sobeckou mrchu, která myslela jen sama na sebe.
Slyšel jsem šustění listí, ale nevěnoval jsem tomu žádnou pozornost. Nějak jsem nemohl. Můj pohled byl zaměřen na hrob, zavřel jsem oči a jako bych zase slyšel její hlas. Tak krásný a jemný jako med, který se chutnal tak sladce, ale dneska už vím, že to nebyl med. Byl to had, který se obtočil kolem mého těla, kdybych nepřišel na její praktiky, mohl mě stáhnout sebou.
Z mého snění mě vytrhl výkřik a pak zasténaní a já cítil něco, čím jsem se dneska živil celý večer - krev, jenomže tahle voněla jinak. Tak nějak čistěji.
Otočil jsem se a nechal se vést pachem té osoby, obešel jsem trosky domu, kde končil svah, když jsem jí viděl.
Ženu, ležela u trosek a nehýbala se. Podíval jsem se na svah a věděl, že pokud spadla až ze shora tak stejně nebude žít dlouho. Bylo by to ode mne sobecké, kdybych jí nechal se takhle týrat a hlavně tak čistou krev jsem musel mít.
Došel jsem k ní, ale něco mi říkalo, že nejdřív jí musím vidět. Musím vidět její tvář. Odhrnul jsem ji vlasy z tváře a zalapal jsem po dechu. To přece nemůže být pravda. To bude nějaký omyl. Ne určitě jsem se spletl.
Otevřela oči a její oči se podívali do mých a já cítil brnění, ale ve stejnou chvíli se její oči rozšířili a poté zase zavřeli.
Nevěděl jsem co dělat. Tohle se mi nikdy nestalo, ale věděl jsem, že jí nemůžu zabít. To mě musíte ještě takhle trestat?
Nestačí můj věčný život mezi strigojí z duší? Nebo vám to připadá, že trpím málo.
Povzdechl jsem si, prohrábl si vlasy, ale najednou jsem se sehnul pro její tělo a nabral ho do náruče. Její krev voněla, ale mísila se s vůní jejího těla a bylo to opojné. Moc opojné. Její vlasy voněli po jahodách.
S jejím tělem v náručí jsem se vydal směrem k mému domu…

***

Bylo to už několik dní a ještě se neprobudila. Byla velice těžce zraněná a byl vůbec zázrak, že žila, ale vypadalo to, že tahle malá napodobenina chce žít.
Stál jsem před portrétem mé ženy, díval jsem se do jejích portrétových očí, které se na mě dívali s nenávistí. Nevím, proč jsem jí tak kdysi namaloval, ale tak jsem si jí představoval. A hlavně tak se na mě dívala na posledy a tenhle pohled se mi zaryl do paměti do konce mého života, ale mě to nevadilo, aspoň jsem si stále připomínal, kdo doopravdy byla a co provedla.
Moje ruka sevřela chladné sklo sklenice s ruskou vodkou. Normálně jsem nepil, protože pro mě pití nic nepředstavovalo, ale to neznamenalo, že jsem si občas nedal a dneska jsem to opravdu potřeboval. Nebylo přece normální, aby se mi to zdálo, zvlášť když ta osoba ležela za mřížemi mého domu.
Potřeboval jsem, ne!!! Musel jsem zjistit, kdo doopravdy je. Normálně by mě to nevykolejilo u normální holky, ale tohle bylo něco jiného.
Žena, která ležela za mřížemi, byla identická s mojí manželkou, která zemřela před tisíce lety, a to nebylo možné. Ne nemohlo to být. Rozaline byla mrtvá a s ní i naše dítě. Nic jiného jsem si nedokázal představit.
Možná jsou to jen moje rozšířené smysly. Třeba, až přijdu, bude dole úplně jiná žena a já jí budu moct zabít, ale co když ne?
co, když moje smysly se nepletly? Co, když ta žena vypadá úplně stejně jako moje žena a já ji nedokážu tentokrát zabít.
Její krev mě přitahovala už venku, ale něco jako by mi bránilo z ní vysát život a já to nechápal. Nikdy nemám problém zabít svoje oběti. Je to hodně zvláštní.
Potřeboval bych někoho, aby mi to konečně pořádně vysvětlil. Hodil jsem sklenici s ruskou vodkou do plamenů ohně a se zlostí jsem se podíval na obraz ženy, kterou jsem tolik miloval.
"Nestačí ti, cos mi udělala!!!!" vykřikl jsem vzteky. "To mě chceš týrat dál!!!" prohrábl jsem si rukama vlasy a vydal se směrem ke dveřím do mého sklepení, kde jsem jí držel zavřenou. Potřeboval jsem se ujistit, že to co moje oči viděli, byli jen a jen bludy a já začínám ztrácet rozum. No popravdě bych se ani nedivil, kdybych přišel o rozum, za těch let co už žiju a těch ztracených životu?
Strigojové co mají duší, těm to nevadí, ale také nežijí tak dlouho, ale co mě to vůbec zajímá, když jsou hloupý a nechají se chytit strážci? Já jsem chytřejší. Mnohem chytřejší a proto žiji už tolik let a rozhodně to nehodlám měnit. Můj osud neskončí jen tak náhle. Dokud to sám nebudu chtít.

A rozhodně si nenechám zničit svůj rozum jednou malou slabou holkou, která náhodou vypadá jako moje proradná žena. To tedy rozhodně ne.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka vykoupení duše???

Ano, líbí se mi
Nevím
Ne, nelíbí se mi

Komentáře

1 Tessinka Tessinka | 1. května 2014 v 20:35 | Reagovat

Krásná kapitolka !!! rychle nám sem hoď další :)

2 bara bara | 2. května 2014 v 20:01 | Reagovat

:-)  :-)

3 Niki Niki | 3. května 2014 v 11:46 | Reagovat

Úžasná kapitola :-)  :-)

4 Kačíí Kačíí | Web | 9. května 2014 v 14:14 | Reagovat

Nádhera...!!! Moc se mi to líbí :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama