18. Kapitola: Děje se tu co si divného || VYKOUPENÍ DUŠE

8. června 2014 v 15:41 | LussyNda |  Vykoupení duše

18. Kapitola: Děje se tu co si divného

KAPITOLA: 18. DÍL: I. SERIE: VYKOUPENÍ DUŠE AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy, Romantica

***
Opírala jsem se o chladnou zeď téhle zatracené cely a přejížděla prsty po špinavých mřížích. Už jsem tu byla pěkně dlouho a kromě vody mi můj věznitel nic nedával. Ne, že bych měla hlad nebo tak nějak, ale byla jsem už pořádně unavená, jak fyzicky tak i psychicky. Jedním slovem, potřebovala jsem krev. Aspoň trochu krve, abych získala svojí zatracenou sílu zpět.


Jenomže to byl asi důvod, proč mi žádnou nedá. Chtěl, abych byla slabá, abych se nepokusila o útěk. Možná, abych byla i povolnější, i když nechápu vůbec proč, ale nic jiného, než přemýšlet nemůžu.

Jedno vím, ale naprosto jistě, slabá anebo ne. Musím se odtud co nejdřív dostat nebo skončím jako potrava pro strigoje.
Jediné, ale co nevím, jak se odtud vlastně dostanu. Budu muset co nejdřív něco vymyslet, protože co když ho příště napadne si ze mě udělat půlnoční svačinku. Ne to tedy ne. Nic z toho nemůžu riskovat. Přijela jsem sem, abych získala svobodnou vůli a nějaký strigoj mě nezmění, to tedy, ale opravdu ne.

Sesunula jsem se po chladné zdi a posadila jsem se na podlahu. Hlava se mi naklonila k mřížím mé cely. Nemělo smysl se mučit něčím, co nemůžu zvládnout, jediné na čem záleželo v tuhle chvíli, byl můj život. Musela jsem se zachránit a stejně tak i můj dosud moc neprožitý život. Bylo mi teprve osmnáct a měla jsem celý život před sebou.


Najednou jsem se cítila unavená. Chtěla jsem si jen lehnout a spát. Aspoň na chvíli zapomenout na to, kde jsem a co se semnou děje.
Položila jsem hlavu proti chladné kamenné zdi a zavřela oči. Nechala jsem temnotu, aby převzala mé tělo. Nemohla jsem být pořád vzhůru. To prostě nešlo. Musela jsem pořádně odpočinout a pak třeba možná budu vidět všechno v novém světle a půjde mi utéct snadněji.


Jenomže mít klidnou noc asi nebylo mi v tuhle chvíli přáno.

Nejdřív jsem si myslela, že je to sen, když jsem se objevila na královském dvoře u zahradní fontány, ale hned mi došlo, že to je jen kouzlo.


"Díky bohu." Ozval se hlas za mnou. Otočila jsem se a byla jsem najednou v Adrianově objetí. "Myslel jsem, že se ti něco stalo, když ses tak dlouho neozvala. Jak si to vůbec představuješ. Něco si mi slíbila ne?" vydechl naštvaně.

"Adriane, klid prosím tě. Nadechni se." Řekla jsem mu.

"Nadechni se? Nadechni se?" řekl sarkasticky. "Jak po mě můžeš tohle vůbec chtít. Něco si mi slíbila a nesplnila jsi, to tak sakra." začal křičet, ale najednou ho něco přerušilo a jeho oči se rozšířily a na chvíli začal stát, jako kdyby zkameněl. Dívala jsem se na něj v šoku a vyděšeně.

"Adriane?" ptala jsem opatrně. Nic. Ani se nepohnul. Zatraceně co to má sakra znamenat. "Adriane!" zakřičela jsem na něj a trochu do něj šťouchla. To ho konečně probralo.

"Co se stalo?" zeptal se zmateně. Jo to je dobrá otázka. Co se stalo? Popravdě bych to taky hrozně ráda věděla. Strašně ráda bych to opravdu věděla.

"J-já nevím." Řekla jsem a dívala se na něj v šoku, ale něco mi říkalo, že to co se stalo, byla moje vina, ale jak to bylo možné.

"Rose?" zeptal se Adrian opatrně. "Co se stalo?" díval se na mě, jako by mě ani nepoznával. Nevím proč, ale najednou jsem se začala třást. Políval mě mráz a začala mě hrozně bolet hlava, až sem začala křičet. "Rose!!!" vykřikl Adrian a běžel ke mně, když jsem se skácela k zemi.

"Rose prosím řekni něco." Prosil mě.

"To bolí…" zaskřehotala jsem a najednou jako by uhodilo, jsem byla pryč a vzhůru v mé cele. Sama. Sakra co se jenom děje. Ptala jsem se sebe v duchu. Od té doby, co jsem tady se semnou dějí zvláštní věci.

Věci, které nechápu, ale nevím proč, mám takový pocit, že to má něco společného se strigojem, který mě tu vězní a nechce mě nechat jít.

***

Nevím, jak dlouho uplynulo od doby, co jsem se probudila, ale asi to pár hodin bylo. Něco se semnou začalo dít a já nevěděla co to je. Jen při vzpomínce na jeho pohled se mi oči zalijí slzami a chce se mi svalit do kouta a brečet.


Kovové dveře zavrzali a během pár minut on rozrazí dveře do mé cely. Než jsem nějak stačila zareagovat, byla jsem násilím vytažená na nohy a přitisknuta k mřížím takovou silou, že jsem se divila, že mě tou ránou nezabil.

"Tohle je kvůli tobě!!" vykřikl na mě a udeřil do mříží vedle mé hlavy. Jeho oči plály zlostí. "Už mám toho plné zuby. Nenechám tě lézt mi po těch letech do hlavy!!!!" byl jak šílený. "Tentokrát to dopadne jinak!!!" vykřikl a chytil mě pod krkem. "Tohle si stoprocentně užiju." Dívala jsem se na něj se strachem v očích. "Cítím tlukot tvého srdce a tvoje krev voní po celém domě." Řekl a prsty mi přejel přes krční tepnu. Strachem jsem skoro ani nedýchala. "Bojíš se." Řekl a usmál se. "To je dobře. To je moc dobře." Řekl, ukázal svoje zuby a přiblížil se k mému krku.

"NE!!!" Vykřikla jsem. Konečně jsem zase dostala zpátky zdravý rozum, abych se konečně začala bránit. On se, ale jen zasmál. Sevřel mi ruce nad hlavou a jeho zuby se mu zaryli do mého krku a sál. Vykřikla jsem, ale ve stejnou chvíli se od mého krku odtrhl, vytřeštil oči a jako by zkameněl. Stejně jako Adrian.

Svezla jsem se k zemi, když ode mě odstoupil. Čekala jsem, že něco udělá, ale on jen stál a díval se tupě do zdi a po rtech mu tekla moje krev. Na nic jsem nečekala, vyškrábala jsem se na nohy a vyběhla jsem z cely.


Potřebovala jsem se odtud dostat. Schody nahoru jsem brala po dvou, když jsem se dostala nahoru, zavřela jsem dveře a zamkla. Najednou jsem se ocitla v hale velkého domu. Všude byli zatažené těžké závěsy. Rozeběhla jsem se chodbou k velkým kamenným dveřím, které jsem otevřela a dostala se ven do černočerné tmy, ale aspoň jsem byla konečně na svobodě. Dům obklopovali lesy, ale to mně nezabránilo, abych se rozeběhla.



Ten strigoj se každou chvíli může probrat a rozhodně nechci čekat na to, až mě začne hledat a přitáhne mě zpátky. To tedy Rozhodně ne.

***
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka vykoupení duše???

Ano, líbí se mi
Nevím
Ne, nelíbí se mi

Komentáře

1 Tessinka Tessinka | 8. června 2014 v 21:30 | Reagovat

Moc krásná kapitola !!!! :) Ale chudinka Rose... :(

2 Jackie Jackie | 9. června 2014 v 1:01 | Reagovat

What? Toto som nečakala. Toto som fakt nečakala!!! O_O  O_O  O_O  O_O

3 Kačíí Kačíí | Web | 9. června 2014 v 16:11 | Reagovat

Konečně mu zdrhla, myslela jsem že tam v tý cele zestárne :-D  :-D Úžasná kapitolka :-)  :-)

4 Jackie Jackie | 9. června 2014 v 18:58 | Reagovat

[3]: ja som v to dúfala! Mala ostať pekne pri Dimkovi! Nechceš ju dať dokopy s niekým iným...
...že?

5 Niki Niki | 9. června 2014 v 20:00 | Reagovat

Úžasná kapitola :-)

6 LussyNda LussyNda | Web | 9. června 2014 v 23:34 | Reagovat

[4]: s někým jiným?
Dokážeš si Rose představit z někým jiným než s Dimkou?? To prostě nejde ... Nedokážu si jí představit s někým jiným

7 Jackie Jackie | 10. června 2014 v 8:12 | Reagovat

[6]: nie nedokážem, ale už som čítala poviedky, kde Dimitriho zabili a Rose sa dala dokopy s Adrianom!!! :-(

8 LussyNda LussyNda | Web | 10. června 2014 v 9:28 | Reagovat

[7]:  Mohu tě ujistit, že tohle nebude ten případ to bych spíš Rose nechala žít navždy sama. Rose patří k Dimitriovi a nic mě to nedonutí změnit. :-)

9 Jackie Jackie | 10. června 2014 v 13:42 | Reagovat

[8]: :-D  :-D  :-D To ma teší ;-)

10 Jackie Jackie | 10. června 2014 v 13:43 | Reagovat

[9]: *A prečo teda zdrhla?

11 LussyNda LussyNda | Web | 10. června 2014 v 14:59 | Reagovat

[10]: Vážně???

Ona je morojka a on je strigoj.
Je zázrak, že je ještě na živu

12 Jackie Jackie | 10. června 2014 v 15:02 | Reagovat

Tak ako ich teda dáš dokopy ???

13 LussyNda LussyNda | Web | 10. června 2014 v 15:56 | Reagovat

[12]: všechno má svůj čas, ale pokud by měl někdo nějakou teorii budu ráda, když se podělí :-) třeba ještě změním svůj názor :-)

14 Jackie Jackie | 10. června 2014 v 16:06 | Reagovat

[13]: Chj... A ako dlho trvá ten “čas “ {číslo kapitoly :-D }

15 Jackie Jackie | 10. června 2014 v 16:08 | Reagovat

[13]: a Dimka ju chytí?

16 LussyNda LussyNda | Web | 10. června 2014 v 16:26 | Reagovat

[14]: a neměla bych to tady rovnou převykládat?

Přece nemůžu všechno říct. :-)

Jediný co můžu udělat je vám dát menší ochutnávku nebo dělat na každou kapitolu video na další kapitoly ...

17 Jackie Jackie | 10. června 2014 v 16:54 | Reagovat

[16]: dobrý nápad, aj prerozprávanie aj video aj ochutnávka, najlepšie všetko na raz
Nie, ešte lepšie! Hoď sem tú kapitolu a bude to! :-D

18 Ella Monurová Ella Monurová | E-mail | Web | 10. června 2014 v 20:07 | Reagovat

Takže.. tenhle koment platí i pro 17.kapitolu - je to pěkné, moc se těším na další:) Konečně utekla:3

19 Jackie Jackie | 11. června 2014 v 14:45 | Reagovat

Pridáš nám dnes ďalšiu kapču?

20 Eliza Eliza | Web | 15. června 2014 v 19:15 | Reagovat

Proč ji takhle týráš, chuděru? T_T Proč takhle týráš mě?! :D
Nádherná kapitola, ale fakt...No jdu si hned přečíst další, musím vědět, jak to bude dál :D

21 iv iv | 6. října 2016 v 1:27 | Reagovat

[6]: Minimálně pořádný románek s adrianem by si zasloužila, s trochou krvavého dobrodružství a žárlení od dimky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama