22. Kapitola: V zajetí || VYKOUPENÍ DUŠE

9. července 2014 v 20:25 | LussyNda |  Vykoupení duše

22. Kapitola: V zajetí

KAPITOLA: 22. DÍL: I. SERIE: VYKOUPENÍ DUŠE AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy, Romantica
Ani nevím jestli si kapitolu zasloužíte, ale mám dobrou náladu, tak tady jí máte :-)


***
ROSE POV:
Probudila jsem hned, jak na mě vylili kýbl z vody. Můžu říct, že se nedivím, že tu ženskou poslouchají i strigojové, byla to harpie a muselo být po jejím, připomínala mi přesnou kopii Tatiany, úplně přesný pohled.

Ta voda byl zjevně taky její nápad. Udělali to, aby mě probudili, poté co mě ten strigoj praštil, jsem upadla do temnoty a probudila jsem se, až když na mě vylili tu vodu. Nejdřív jsem chtěla křičet, ale to co semnou udělali potom, mě vyrazilo dech a já najednou nevěděla, jestli mám křičet vzteky nebo jen nechápavě zírat.

Ta ženská přikázala mě umýt, učesat a nasoukat do dlouhých korzetových šatů, které mohli být přesnou kopií historických šatů.

Docela mě to štvalo. Šaty byli sice hezké, ale to neznamenalo, že musím něco takového nosit.
Navíc mi tu zatracenou šněrovačku až moc utáhla.

"Jste připravená má paní." prohlásila hrdě a poklonila se. Fakt super, co sem teď? Vládkyně nebo co? Vážně proč já se vždycky musím zaplést do takových situací, proč nemůžu jen poklidně žít? Nešlo by to? Nebo toho žádám moc?

Co je špatného na normálním bezstarostném životě?

"Můžeme jít?" zeptala se a pokynula na dva strigoje, kteří přišli, chytli mě a táhli mě ven z místnosti. To jako vážně? Budou mě tu takhle tahat pořád?

"Pusťte mě!!" vykřikla jsem a začala jsem se bránit.

"Je mi líto paní." řekla dívka se sklopenou hlavou. "Jen plníme rozkazy." řekla a vydala se dál chodbou a strigojové mě vzpírající vláčeli za ní. Vážně? Co je tohle za divný sen.

Táhli mě za ní dlouhou chodbou, pak do točitých schodů a pak zase další chodbou, když se najednou zastavili u velkých kamenných dveří, dívka, co celou dobu rozhodovala, zaklepala.

"Dal." ozval se hlas za dveřmi, dívka otevřela a strigojové mě šoupli dovnitř a zavřeli dveře. Hned jsem otočila zpátky ke dveřím a chtěla je otevřít, ale byli zavřené. "Nesnaž se, stejně se ti to nepovede." ozval se výsměšný hlas. Otočila jsem se a spatřila zase toho strigoje co poručil, aby mě umyli a oblékli do těchto šatů, které mě zabijí.

"Kdo jste?" Zeptala jsem se opatrně. Díval se na mě a pak se na jeho tváři vykouzlil úsměv.
"Má drahá ty mě přece znáš." jeho oči zabloudili k mým šatům a mému tělu, sjížděl mě pohledem od hlavy až k patě a jeho oči se najednou zastavili na mých ňadrech, kde zůstali velice dlouhou dobu. Udělala jsem krok dozadu a zkřížila ruce, což ho zjevně velice pobavilo, protože se začal smát. "Nevěděl jsem, že budeš teď tak cudná." napil se skleničky něčeho rudého. "Nikdy si nebývala a teď přestaň semnou Rozalin hrát tohle divadýlko a pojď ke mně." vydechl a natáhl ke mně ruku, ale já zůstala stát na místě a dívala se na něj ostražitě. "Víš moc dobře, že moje trpělivost není moc dobrá, tak si semnou nehraj." zavrčel a moje tělo se začalo při zvuku jeho hlasu trochu třást. Fakt super.

"Já…" začala jsem roztřeseným hlasem. "Nevím, o čem to mluvíte. Neznám vás. S někým si mě pletete." jeho oči potemněli tmavě rudou barvou a najednou mě přišpendlil ke zdi a díval se mi do očí s takovou krutostí, jakou jsem ještě nikdy neviděla.

DIMITRI POV:
Praštil jsem s ním znovu proti zdi a pak znovu a znovu. Spadl na zem a zrychleně dýchal, za to já jsem byl vzteky bez sebe. Vytáhl jsem ho na nohy, přitiskl ho ke zdi a svýma strigojím očima sem se díval do těch jeho strigojí.

"Tak začneš už mluvit nebo ti to ještě nestačilo?!!!" zavrčel jsem na něj.

"Nevím, o čem to mluvíš." podařilo se mu ze sebe dostat. Znovu jsem ho praštil a chytil ho pod krkem.

"Nehraj si semnou Nathane!!!" vyštěkl jsem na něj. "Víš přesně, o čem mluvím. Zeptám se tě ještě jednou KDE JE!!!" díval jsem se upřeně do jeho očí.

"Nevím, o kom mluvíš." řekl znovu. Tentokrát už jsem to nevydržel, zabouchl svojí ruku do jeho těla a chytl jeho srdce ve svých prstech a on zasténal bolestí. Přesně takhle si mi to líbí.

"Nebudu se tady s tebou dohadovat. Vím, že víš, o kom mluvíš. Cítil jsem tvůj pach blízko jejího. Tak mi řekni, kam zmizela žena podobná Rozalin!!!" zakřičel jsem na něj znovu a jeho oči se rozšířili poznáním.

Otevřel pusu, ale pak jí zase zavřel. Tak tohle tedy ne!! Silněji jsem zmačknul jeho srdce.

"Nedělám si legraci, víš, že to udělám."

"M-Marius." vydechl a ve mně se najednou zvedla taková nenávist, že sem prostě musel. Vztekle, jsem vyrval jeho srdce z těla a Nathan vydral ze svých úst výkřik a pak se mrtvý sesunul k zemi.

MARIUS!!!!

Měl jsem to vědět. Ten Zatracený bastard.

Marius byl ten, který mě stvořil. Bylo zvláštní, většina strigojů svoje stvořitele má v úctě, ale já ne. Pro mě je to ten největší hajzl, který může být. Strigojem se stal ze zlosti, nad ztrátou Rozalin. Nikdy jsem nechápal, jaký vztah mezi sebou vůbec měli, ale věděl jsem, že Marius byl nejlepší přítel její rodiny i Rozalin.

Nevím, jestli jí miloval nebo jestli jí jen chtěl, ale kvůli pomstě nad její ztrátou se změnil a poté, co jsem udal její rodinu a zabil jí. Vyhledal mě a otočil mě na strigoje, jen myslím, že otočil trochu špatně.

Věděl jsem, proč to dělá. Vždycky chtěl Rozalin. Nevím, jestli ví, že to není, ale podle mě si namluvil, že je to ona a chce jí dostat pro sebe a možná jí i otočit na strigoje.

Ale to se mu nepodaří. Stoprocentně ne do doby, kdy budu dýchat. Musel by mě zabít, pokud by chtěl na ní vztáhnout ruku. Stejně jako všichni ostatní strigojové, kteří by na ní chtěli vztáhnout ruku.

Pokud na ní někdo položí ruku nebo jí bude chtít zabít, tak to budu já, nikdo jiný na to nemá právo.

Pořád jsem tu já, kdo trpí nejvíc, ale od té doby co se tady objevila, mám pocit, že věci by se mohli zlepšit. Nevím sice jak, ale vím, že něco velkého přijde.


A to velice, velice brzy.
pokračování příště ...

Upoutávka na 23. Kapitolu:

"Sladká jako med."
"Prosím." zašeptala jsem roztřeseně.
"Jsi tak krásna." vydechl a jednu ruku zajel do mých vlasů.
"Prosím."
"Zlatíčko nemáš na vybranou."


Tak co? kdopak mi řekne, co si myslí a co se stane dál?
A aby sem vás aspoň trochu navnadila, tak ten, kdo se aspoň trochu trefí dostane Kapitolu dopředu možná dvě :-) co vy na to???
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka vykoupení duše???

Ano, líbí se mi
Nevím
Ne, nelíbí se mi

Komentáře

1 kumibo kumibo | 9. července 2014 v 23:12 | Reagovat

moc hezký :-)

2 Jackie Jackie | 12. července 2014 v 21:44 | Reagovat

Ach... Dimka bude zlý:-)  Tak sa mi to páči :-P
A k tej upútavke... Dimitri sa podla mňa trafil o tom, že sa ten strigojský hajzlík bude snažiť Rose otočiť na strigoja, ale myslím si, ze Dimitri tam nabehne tesne pred tým, prirodzene, cestou urve pár strigojom ich chutné hlavičky, a začne mlátiť do Mariusa. Potom by mohol zobrať Rose a zdrhnúť s ňou niekam ďaleko, a postarať sa o ňu. Ale neviem sa rozhodnúť nakolko bola Rozaline falošná, takže ma napadlo, že keď  už mrcha, tak poriadna, a to dieťa, čo čakala mohlo byť Mariusovo. A Marius by to mohol vedieť a vykričať to Dimitrimu do tváre. Tým by sa Dimkovi znížili výčitky svedomia (čo by nebolo súčasťou Mariusovho plánu) a riadne by ho to šokovalo (čo by bolo súčasťou jeho plánu).
Tak? Trafila som sa aspoň v niečom? ;-)

3 Eliza Eliza | Web | 14. července 2014 v 17:10 | Reagovat

Jako Rose je mi v týhle kapitole fakt extrémně líto. Bych Mariuse...Něžně bacila do hlavy kladivem.
Ale Dimka...Taky bad boy :D I když rve lidem srdce z těla, je sexy xD Možná hlavně proto, že rve lidem srdce z těla xD Hrozně se těším na další kapču! :)

4 Hana Hana | E-mail | 21. srpna 2014 v 23:55 | Reagovat

Chyba vzroru žena patří kženě muž k muži proto tě táhne a chce učinit to že agresí tě dostane k sobě.Proč jsem neviděla a bylo semnou praštěno o zed??????????Pro mě????????????????????Hana Dzurová

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama