Tajemství pravdy/The Secret Truth || prolog

26. března 2015 v 21:18 | LussyNda |  The Secret Truth/Tajemství Pravdy

Kapitola: PROLOG DÍL: I.SERIE: The Secret TruthAUTOR:LussyNdaŽÁNR:Fantasy, Romantica

moc a moc se vám všem omlouvám, vím, že jsem prolog slíbila už včera, ale nestíhala jsem a přišla jsem z práce opravdu pozdě, tak doufám, že Vám prolog to čekání spříjemni :-) přeju pěkné čtení a nezapomeňte mi říct svůj názor přece jenom Váš názor je pro mě velice důležitý a vážím si každého :-)
samozřejmě stejně jako u VD II. platí jistá pravidla jen u této povídky bude počet komentářů a kliknutí upraven na min. 7 komentů nebo kliknutí :-) Jak jsem ale řekla, jen z klidnutí se názor nedozvím a tahle povídka by mohla mít taky víc dílu, ale k tomu potřebuju motivaci, kterou mi můžete dát jen a jen vy.



Venku zuřilo boží dopuštění. Sněhová bouře zahalovala zem stále větší vrstvou sněhu, vítr ohýbal větve stromů. Nikoho by v tomto bouřlivém počasí nenapadlo vyjít ven, nebo by spíš nemělo napadnout.

Jenomže Jelena nebyla obyčejná, aby brala sněhovou bouři jako nebezpečí. Nemohla se vyhýbat svým povinnostem porodní báby, kterou zastávala už její bába i prabába. Mnozí vesničané jí nenáviděli a obviňovali ji z čarodějnictví, ale když pak leželi v horečkách na lůžku, zoufale ji volali o pomoc.

Nikdo by se tedy nedivil, že zrovna v tuto chvíli Jelena vyrazil do takového počasí. Zvlášť, když měla pomoct na svět nevinnému stvoření. Jelena se nikdy nebála, ale to se mělo nyní změnit.

Cesta nebyla pod sněhem skoro vidět, ale ona znala cestu domů nazpaměť. Jenomže dnes Jelena měla opravdu zlou předtuchu. Už ráno se vzbudila a její ruce se třásl. Sen, který se jí zdál, měl v sobě poselství smrti a krve. Ruce se jí při vzpomínce, třásli ještě teď. Byla si jistá, že vidina smrti nebyla její, ale někoho jiného.

Jelena si přetáhla kapuci svého pláště víc do své tváře, aby se skryla pod silným mrazem. Sníh křupal pod jejími chodidly a nohy se jí s každým krokem bořili do sněhu. Její příbytek už nebyl daleko. Stačilo jen překonat poslední kopec a ocitla se pryč ze zapovězeného lesa.

Vlastně byla jediná, která se do tohoto lesa odvážila v kročit. Celá vesnice se bála k tomuto lesu jen přiblížit, protože se báli legendy, podle které vesnici ovládá tajemná nadpřirozená bytost, která uvrhla vesnici temnotu, ale nikdo nemůže říct, jestli nějaká taková bytost existuje.

Nikdo ho v životě neviděl, samozřejmě je několik let se objevilo pár důkazu, že něco tento les ovládá, nebo spíš, že něco zde žije, co dokáže krutě zabíjet, ale nikdy nikdo nepřežil, aby potvrdil pravost, takže jediné, co zbývalo, byli představy.

Jelenu z úvah vytrhl hluk, který připomínal vlčí vytí. Zastavila se a začala se otáčet kolem dokola, aby zjistila, jestli je tu stále sama anebo jí někdo pozoruje, ale nikde nebylo nic vidět. Obezřetně udělala několik kroků a pokračovala v cestě, když se podruhé ohlédla a pohlédla do kopce, zjistila, že mezi stromy ji pozoruje černý vlk, krve by se v ní v tu chvíli nedořezalo. Vlk stál na kopci a jeho žluté oči se dívaly jejím směrem, když se otočil a zamířil do černého lesa.

Čekala, co bude dál, vlastně se skoro ani nemohla pohnout, další zavytí následované podivným zvukem, něco jako…
Zvuk se podobal plačícímu dítěti. Jelena se znovu ohlédla za vlkem, ale ten byl v nedohledu. Pláč sílil a ozýval se celým lesem. Jelena na nic nečekala a rozeběhla se směrem ke kopci, sama nevěděla, proč neběží pryč, ale něco v jejím nitru jí hnala dál. Doběhla k hustým křovinám. A už z dálky to viděla.

Klesla do sněhu vedle proutěného košíku, obklopený rudou semišovou látkou, ve kterém se kroutilo a plakalo malé nemluvně. Zalapala po dechu. Dítě k ní zvedlo zrak a v čokoládových očíčkách se leskly slzy. Jelena vzala košík s nemluvnětem do náruče a postavila se. Ozvalo se další zavití. Zvedla zrak a viděla toho samého vlka, jako před chvíli, sama v tuto chvíli nevěděla, co by měla vlastně děla a tak stála s košíkem ve svých rukách. Hleděla vlkovi upřeně do očí, ale bála se udělat, jakýkoliv krok. Vlk se po chvíli otočil a znovu utekl pryč. Tentokrát se po něm slehla zem.

Jelena konečně uvolnila napnutý dech, pohlédla na dítě ve svém náručí. Dítě konečně přestalo plakat a tentokrát na mě upřelo své malé čokoládové očička. Jelena znovu upřela oči do míst, kde byli ještě před chviličkou vlk, ale po něm jako by se slehla zem, ale stále měla pocit, jako by jí někdo upřeně sledoval.

V tuhle chvíli se, ale nemohla zabývat nějakým vlkem. Sněhová bouře sílila každou vteřinou a dítě v košíku bylo zabalené jen do slabého plátna. Musela se co nejdříve vrátit domů, aby se o toho Drobečka postarala. Jelena sevřela pevněji košík a sněhem se začala brodit zpátky na hlavní cestu směrem ke svému domovu.

Ani si nevšimla, že jí z pod černých stromů sleduje postava v černém plášti, která se na ni toužebně dívala, jak odchází s dítětem v náručí a uvažuje nad tím, jestli toho Drobečka ještě někdy uvidí.

tak co myslíte ??? Jak se Vám líbil prolog nové povídky? Je to dobré a nebo špatné???


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Tajemství pravdy/The Secret Truth || prolog

ANO, četla jsem... 100% (10)

Komentáře

1 mrhradil mrhradil | Web | 26. března 2015 v 21:35 | Reagovat

Skvely!:)

2 Domm Domm | 28. března 2015 v 17:36 | Reagovat

???  O_O  :-) Luxus

3 Ketty Ketty | Web | 29. března 2015 v 15:15 | Reagovat

Jestli líbí??? Slabé slovo!!! Naprosto úžasné!!! Těším se na pokračování

4 Kikča Kikča | E-mail | Web | 29. března 2015 v 21:25 | Reagovat

Dokonalý !! :3 O_O

5 Natali Natali | 30. března 2015 v 13:36 | Reagovat

Wow! To vypadá naprodto luxusně! :D :-)

6 Wow Wow | 30. března 2015 v 20:33 | Reagovat

Krásný :D  prosím další

7 Luc Luc | 31. března 2015 v 14:42 | Reagovat

OMG! Další, další, další!!! :3

8 Natash Natash | 3. dubna 2015 v 9:31 | Reagovat

Jedním slovem luxusní už se těším na další :-)

9 LussyNda LussyNda | Web | 3. dubna 2015 v 21:21 | Reagovat

hm :-) jsem moc ráda, že se Vám prolog k nové povídce líbí :-) a budu se snažit, co možná nejdřív dát první kapitolu, ale zatím nemám první díl ani dopsaný, ale budu se snažit co nejdřív to přísahám :-)

tak mi zatím držte palečky :-) a všem moc děkuji za podporu :-) Vážím si toho :-)

10 Kulisek129 Kulisek129 | 3. března 2016 v 23:17 | Reagovat

Nemůžu se dočkat až budu číst dál. Zní to skvěle :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama