Tajemství pravdy/The Secret Truth || Kapitola Druhá || Temnota minulosti

22. dubna 2015 v 22:05 | LussyNda |  The Secret Truth/Tajemství Pravdy
Kapitola Druhá: Temnota minulosti DÍL: I. SERIE: The Secret TruthAUTOR:LussyNdaŽÁNR:Fantasy, Romantica



Noci byli jedinou dobou, kdy mohl vyjít ven ze svého sídla. Jedinou dobou, kdy se mohl opět projíždět po svém panství. Bývali doby, kdy za svitu slunečních paprsků, projížděl lesem na svém hřebci a přemýšlel o tom, jaké to bude, až jednoho dne bude vládnout tomuto království, ale všechno dopadlo úplně jinak.


Díky chybám, kterých se dopustil, se celý jeho život otočil na peklo. Ano, na peklo a v tom pekle musí žít již několik let. Jak moc si přál změnit svá rozhodnutí a zvrátit prokletí, ale nemohl. Kolikrát se snažil napravit věci a nikdy to nedopadlo, tak jak si představoval.

Všechny pokusy zlomit prokletí se ukázaly být neúspěšnými a tak se Mikhael přestal snažit a smířil se s tím, čím se stal. Zrůdou, monstrem žijících ve stínech. Zvyknul si na to, ale v posledních pár letech ho dny trápily stále víc a on si připadal, jako zvíře zavřené v kleci a bál se, že takhle zůstane navždy, že nikdy nepozná, co to je normální život bez strachu ze zabíjení v záři rudého měsíce.

K Mikhaelově štěstí se rudý měsíc neobjevil již několik let a on doufal, že se neobjeví ještě hodně dlouhou dobu. Před osmnácti lety vyšel měsíc naposledy. Tu noc si Mikhael pamatoval až moc dobře a trápila ho každý den.

Osudná noc mu otevřela oči, tak se stáhnul do ústraní hradu a snažil se zůstat ve stínech. Neupozorňovat na sebe. Přece jen, ostatní se ho báli. Mysleli si, že jim chce ublížit, což taky v jeho euforii dělal, ale k jeho obranně, nechtěl to tak. Jeho vnitřní zvíře ho někdy nutilo dělat věci, které nechtěl, a přec byli jeho součástí.

Ona noc ho strašila všechny ty roky. Myslel si, že může vše jen hodit za hlavu a zapomenout, ale nemohl. Nemohl na tu noc zapomenout. Ještě dnes jí má v živé paměti.

Schovával se ve stínech svého paláce, ukrytý před pohledy jiných. Nechtěl se dívat na soucit a nenávist v očích těch, kterým měl vládnout, ale místo toho jsou kvůli němu odsouzeni žít životem zatracených, stejně jako on.

Je pravda, že nikdo si nikdy nestěžoval a hrad, který obrostl vysokými stromy a houštím již ztratil svojí dřívější slávu a moc, vypadal jako zřícenina. To udělal ze svým životem i s rodinným odkazem, který měl na svých bedrech. Zklamal jak své rodiče, tak celé panství i dokonce svůj vlastní lid, když je odsoudil k takovému životu.

Někdy měl pocit, že už tento život dál nedokáže a skoncuje s ním, ale to přece nemohl. Součástí prokletí k jeho velké smůle bylo, že se života nemohl zbavit sám. Nikdy to nešlo, vždycky přežil a tak to přestal zkoušet.

Ale dnešek byl jiný než, kterékoliv jiné dny. Dnes byl velký den. Měl vyjít měsíc, jeho měsíc a on věděl, že se opět neobejde bez obětí. Bylo to vždy stejné. Zvíře v jeho těle si prostě nemohlo pomoct a on ho nedokázal zadržet.

Neměl problém držet své chutě pod kontrolou, pokud se jednalo o úplněk, ale jakmile vyšel rudý měsíc, přestal se ovládat, jako by ho nutila nějaká zvláštní síla, která ho ovládala, a on nevěděl, co s tím má dělat a jestli vlastně může bojovat, vždyť za toto jeho utrpění si vlastně mohl jen a jen sám. To on se nechal zmámit krásou a sladkými slůvky. Nechal se odlákat od svých povinností, a když odhalil krutou pravdu, vzdal se. Vzdal se všeho, co znal, všeho co měl chránit, jen kvůli vlastní bolesti. Kvůli bolesti volil cestu hněvu a krve. Zvolil si a dnes s tím už nic dělat nemůže k jeho velké smůle.

Stal se monstrem. Věděl, že to nemusí být navždy, ale sám netušil, kde má hledat pomoct, nebo jak vlastně se dá kletba zlomit. Za ty roky si vlastně už zvykl. Zvykl si na samotu, kterou se obklopoval, ale dnes bylo všechno úplně jinak. Něco velkého bylo ve vzduchu a on to cítil. Cítil, že se něco stane a to ho vlastně vyvedlo ze svého úkrytu. Nyní stál u vodopádu a díval se, jak voda mizí v hlubinách propasti. Ani vlastně nevěděl, co ho sem tuto noc zavedlo, ale jako by tušil, že by tu měl být, že to je pro tentokrát správné.

Voda hučela, přehlušovala tak ostatní zvuky, až na několik, Mikhael moc dobře věděl, co je to za zvuky, zvuky kopyt koní, křik lidí a tlukot vyděšeného srdce. Odpoutal se od srázu a chtěl vědět, kdo vkročil na jeho území a narušil tak posvátnou noc. Jeho noc.

Viděl jí dříve, než stačil vyjít z úkrytu. Mladá žena se snažila vyškrábat do zasněženého kopce, aby se ukryla od svých pronásledovatelů, které bylo všude kolem spousta. Na poslední chvíli uklouzla a padla k zemi. Její pronásledovatelé se dostali až k ní a na svých koních jí obestoupili. Lapili ji jako zvíře a jeho zabolelo u srdce.

"Už nemůžeš utíkat. Dej to sem a necháme tě jít." Prohlásil muž v černé kápy.

"Nikdy!" vykřikla žena. V mužově tváři se zračil hněv, zvedl ruku, ve které držel bič a šlehl jí několikrát přes ženino tělo, ta se snažila něco ukrývat ve svých rukách a sama dostala nejvíc ran. Mikhael se s každou ranou, kterou žena dostala, přestával ovládat. Najednou měl před očima vlastní výjev ze své minulosti a tentokráte se neudržel. Z jeho hrdla se ozvalo zavrčení, celé jeho tělo se napjalo a jako každou úplňkovou noc začalo měnit svůj tvar.

Jakmile znovu zavrčel, už z něj nebyl muž, jako kdysi, ale jen zvíře. Místo muže stál na úpatí kopce černý vlk s pronikavě žlutýma očima.

Muž s bičem v ruce se otočil jeho směrem a rty se mu zkřivily do úsměvu, jako by mu bylo naprosto jedno, co se sním, stane. Špatně, ale pro něj. "Zabijte ho!" prohlásil ke svým lidem. Ti se vrhli k vlkovi, ale Mikhael ve své vlčí podobě, nikdy nezaváhal, vrhl se proti nim. Obratně se jeho vlčí tělo vyhýbalo mečům a zanedlouho všichni muži byli mrtvý. Ozval se výkřik.

Mikhael otočil hlavu a viděl muže, jak proklál svým mečem tělo té ženy, zvedla se v něm další vlna nenávisti a vyrazil proti němu a než se muž stačil vzpamatovat, ležel u jeho nohou na několik kusů.

Mikhael měl vše ve zpomaleném záběru, když ho najednou osvítila rudá záře jeho krvavého měsíce a on
najednou stál na lesní cestě v kaluži krve znovu jako muž s prokletím. Vlčí podoba zmizela. Ozvalo se zasténání, otočil hlavu k ženě, kterou se snažil chránit. Nevypadala dobře. Přistoupil k ní a ona k němu upřela své oči.

"Pomoz." vydechla, ale než stačila něco říct, její oči se zavřely a každý sval v těle se napnul a pak uvolnil. Zemřela. Byla mrtvá a Mikhael se tak nedozvěděl, proč ho prosila o pomoc. Až do chvíle, kdy se ozval pláč dítěte. Otočil hlavu. Na chladném sněhu leželo v rudé sametové zavinovačce nevinné dítě, které když k němu přistoupil a vzal dítě do náruče, které na něj upřelo své hnědé oči. Mikhael cítil, jako by se něco v jeho nitru navždy změnilo.


Od té noci se jeho život opravdu změnil. Dítě, které našel, byla dívka a hned ho okouzlila. Její matka hledala pomoc, nejspíš pro své dítě a tak Mikhael dítě odnesl, ale nemohl ho nechat u sebe. Nemohl do svého útrpného života toho nevinného tvorečka přivést a zničit tak i jeho život a tak nemluvně odnesl na kraj lesa a zařídil, aby ho našla správná osoba, ale od toho večera zářil rudý měsíc naposledy a Mikhael věděl, že to není jen tak. Na jednu stranu to bylo v pořádku, až na poslední dny, kdy opět cítil, že se temnota v jeho těle opět probouzí a dere na povrch a Mikhael opravdu doufal, že jí bude moci ovládnout,


Doufal, to bylo totiž to jediné, co vlastně mohl. Jen doufat.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Tajemství pravdy/The Secret Truth || Kapitola Druhá || Temnota minulosti

ANO, četla jsem ... 100% (14)

Komentáře

1 .Domm .Domm | 23. dubna 2015 v 18:22 | Reagovat

Proč??? Proč to vždycky tak blbě ukončíš??? :( víš co mi tím děláš??? Rychle další!!! :-D

2 Natali Natali | 24. dubna 2015 v 19:07 | Reagovat

Wow! Tak to je naprosto boží!!!! :DDD Už se těším na další kapitolu, protože toto bude naprosto best kniha! :DD xD

3 Ketty Ketty | Web | 27. dubna 2015 v 21:46 | Reagovat

Konečně! Takže to bude její milenec, ne otec ani jiný příbuzný... Honem pokračování! Nemůžu se dočkat! ;-)

4 Kikča Kikča | E-mail | Web | 1. května 2015 v 19:18 | Reagovat

Ty konce mě jednou zabijou!! :-D (i když já to dělám taky, usekávám to v tom zajímavým :-D). Hned mi sem dej další :-33 Fakt krásný...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama