Spoutáni srdcem | 15. Kapitola: Rusko | VYKOUPENÍ DUŠE II.

19. května 2015 v 21:44 | LussyNda |  VD II. - Spoutáni srdcem
15. KAPITOLA: Rusko DÍL: II. SERIE: VD II. Spoutáni Srdcem AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy, Romantica

já vím, já vím a omlouvám se, že dávám kapitolu tak dlouho, ale jsem na to s časem hodně špatně. Stále ještě nemáme stálou kolegyni a tak jedu dvoj šichtu a nemám čas skoro na nic. A teď do toho si moje máma zlomila nohu, takže když mam chvíli volno, zase pendluju doma, ale slibuju, že jak bude opět čas znovu se dámm do psaní, akorát, to teď bude pomalejší. Zatím mám v zásobě dopsané povídky, ale už jich neni moc. Budu se snažit. No přestanu se vykecávat a tady je další kapitola :-)



ABÉ POV:


Vešel jsem do pokoje, kde již byli všichni přátelé mé dcery. Všichni se zvedli a dívali se na mě s dotazem. Všichni chtěli vědět, co se s Rose stalo, ale jak jsem jim to mohl říct, když jsem ani nevěděl, jestli je to pravda nebo není. Všechno, co se stalo, bylo o nervy. Nechtěl jsem věřit, tomu co mi ta alchymistka řekla, ale proč by lhala? Věděla moc dobře, že bych jí mohl ničit život, ale jestli nelhala, tak jak to mohlo být možné.

"Tak co Abé? Našli něco?" Zeptala se Lissa. "Našli Rose? Je v pořádku?" Vychrlila na mě své otázky a já si jen povzdechl, což Lissa vzala jako špatné znamení.

"Podle všeho Rose je stále v Rusku. Náhodou jí zahlédli v temné uličce jednoho z klubu v přítomnosti strigojů." Řekl jsem a všichni v místnosti zadrželi dech.

"Panebože ona byla napadena." Lissa si dala ruku přes pusu a začala vzlykat. Christian k ní přistoupil a začal jí utěšovat.

"No nejspíš." Řekl jsem, skoro sám pro sebe.

"Jak to, že nejspíš?" zamračil se strážce Castlie. "Pane Mazure, co se děje?"

"No podle všeho, tedy aspoň to tvrdí, ti co jí viděli Rose v přítomnosti strigojů nebyla viděna poprvé.
Lovci chytli jednoho ze strigojů a ten jim řekl, než ho zabili, že byla několik dní hostem v jejich doupěti." Povzdechl jsem si a všichni se na mě dívají s vykulenýma očima. "Lovci si myslí, že Rose …" Nemohl jsem to ani vyslovit, nemohl, ale musel jsem. "Myslí si, že uzavřela se strigoji dohodu o proměně."

"CO!!!" zakřičel Adrian. Lissa plakala a Christian s Eddiem se tvářili zděšeně. "To není možné, Abé tomu nemůžete věřit, Rose by tohle v životě neudělala. Dělala si sice, co chtěla, ale tohle už je trochu moc. Abé přece znáte svojí dceru." Podíval jsem se na něj s prázdným výrazem ve tváři.

"Myslel jsem si, že jí znám dokud neutekla ode dvora." Řekl jsem. Sice mě moje slova boleli, ale byla to pravda.

"To byla, ale vaše vina. To vy jste ji přinutil, aby se vdala, jen abyste od ní měl pokoj. Od své vlastní dcery. Víte, jak se vůbec cítila!! Jak jí boleli slova, které jste jí každý den zásoboval. Zatraceně přišla o matku a otec jí zapudil a chtěl jí vdát za kluka, kterého ona nenávidí. To vy jste byl příčinou jejího útěku. A teď tu stojíte a tvrdíte, že Rose zradila a dala se dohromady se strigoji, aby jí přeměnili. To je naprostá hloupost. Vy jste se prostě už vzdal, nechal vyhrát tetu Tatianu a Rose už jste odepsal, ale jestli si myslíte, že to nechám jen tak být a nepomůžu jí tak se pletete!" vyštěkl Adrian a šel ke dveřím. Musel jsem uznat, že má kuráž. Vypadalo to, jako když je do mé dcery zamilovaný sám. Vlastně by se k sobě perfektně hodili. Až na to kouření a pití, tedy.

"To jsem neřekl, řekl jsem Vám jen to, co mi řekli lovci. Sám tomu moc nevěřím. Podle mě je v tom něco jiného. A nevzdal jsem se Adrian. Chci zjistit pravdu a najít svojí dceru a udělám proto všechno." Otočil jsem se na všechny. "My všichni."

"Co tedy chcete dělat?" ptal se Christian.

"Nechal jsem přistavit své letadlo. Moji strážci jsou v pohotovosti a lovci na nás čekají." Dodal jsem.

"Kde na nás čekají?" Ptala se Lissa.

"V Rusku." Dodal jsem jen.

SYDNEY POV:
Ještě teď byla roztřesená z toho rozhovoru. Mohlo jí být jasné, že Mazur nebude věřit tomu, co mu řekla, přece jen mluvila o jeho dceři a to nebylo tak jednoduché, aby přijal pravdu a Sydney se zdálo, že jí nepřijal.

Místo toho se rozhodl přijet a pomoc při hledání své dcery. Věřil, že jí dokáže zachránit a to co o ní zjistili, že byla jen prach sprostá lež.

Sama jsem doufala, že to tak bylo, nerada bych čelila Mazurovému hněvu. To by bylo, jako spáchat sebevraždu. Nic hezkého by to nebylo. Měla jsem utéct hned potom telefonátu a dělat svojí práci, ale místo toho tady teď čekám, až se Mazur ukáže a já mu budu moci dopodrobna vylíčit, na co jsme vlastně přišli. A toho nebylo opravdu moc. Všechno, co jsme věděli, bylo, že jeho dceru viděli se strigoji v zapadlé uličce, poté co se krmila na člověku, ale to je všechno.

Letadlo přistálo na přistávací ploše a celé moje tělo se napjalo. Přišla hodina pravdy. Teď se rozhodne, jestli mi Mazur poděkuje anebo mě vynese v zubech.

Vystoupil z letadla a na sobě měl opět to svoje extravagantní oblečení. Moc by mě zajímalo, proč člověk jako on se takhle oblíká, copak mu v tom není ani trochu trapně? Já bych třeba takhle ven nikdy nevylezla.

Za Mazurem vystoupila dívka s blond vlasy, očividně morojka a za ní tři kluci, jeden měl černé vlasy a byl moroj, druhý dhampýr s kaštanovými vlasy a pak tam byl moroj se světle hnědými a nagelovanými vlasy. Polkla jsem. Byli to Vampýři a já jsem se vždycky kolem nich cítila hodně nesvá. Bylo to prostě zakořeněné přímo ve mně a nedalo se s tím nic dělat.

"Slečno Sageová, jsem velice rád, že jste na mě počkala." Prohlásil Mazur.

"Přál jste si to tak, pane." Odpověděla jsem.

"To jsou přátele mojí dcery, budou nám pomáhat s pátráním. Princezna Dragomírová, Christian Ozera, Adrian Ivashkov a strážce Eddison Castlie. Tohle je alchymistka Sydney Sageová a její tým, kteří našli stopu po mé dceři." Dodal Mazur. Povzdechla jsem si. Můj tým? To myslí tu skupinu lovců, které najal? Nejsou můj tým, ale neměla jsem chuť se s ním o tom dohadovat. Abé v jistých směrech dokáže být hodně moc protivný a náladový a já jsem se tomu chtěla za každou cenu vyhnout.

S jeho přítomností jsem se mohla dostat do mnoho větších problémů, než jsem byla dřív, to jsem věděla. Pomáhala jsem mu jen, protože mi slíbil, že poté co mu najdu informace o jeho dceři, tak můj dluh vůči němu bude splacen a on to moc dobře věděl, jen jedna věc mě trápila.

Jestli dodrží své slovo.


Zmeya nebyl zrovna dobrý člověk na vyjednávání a často měnil své názory hodně rychle, ale nezbývalo mi nic jiného než doufat.

tak co myslíte? stálo to za to???
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Spoutáni srdcem | 15. Kapitola: Rusko | VYKOUPENÍ DUŠE II.

ANO, četl/a jsem 100% (19)

Komentáře

1 petra petra | 20. května 2015 v 18:43 | Reagovat

Konečne to niekto povedal Abemu do ksichtu, tlieskam tvojmu Adrianovi má fakt gule! :-D

2 Natali Natali | 20. května 2015 v 18:56 | Reagovat

Hm.. Tahle kapitola je taková nezáživná, ale jsem ráda, že konečně dokopali své zadky do Ruska! Aspoň nějaký pokrok xD
Už se nemůžu dočkat další kapitoly xD

3 Ketty Ketty | Web | 20. května 2015 v 19:40 | Reagovat

Jsem zvědavá, jestli se i ve tvé povídce zamiluje Adrian do Sydney ;-)

4 Prue Prue | 21. května 2015 v 17:35 | Reagovat

[3]: Souhlasím s Ketty :-)
Nakonec nám ale stejně nezbude nic jiného než si hezky krásně počkat :) :-D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama