Spoutáni srdcem | 28. Kapitola: Jaký otec, taková dcera | VYKOUPENÍ DUŠE II.

4. října 2015 v 9:00 | LussyNda |  VD II. - Spoutáni srdcem
28. KAPITOLA: Jaký otec, taková dcera DÍL: II. SERIE: VD II. Spoutáni Srdcem AUTOR: LussyNda ŽÁNR: Fantasy, Romantica



ADRIAN POV:



Čekali jsme a čekali, ale zatím se nic, vůbec nic se nedělo a mě připadalo, že jestli ještě chvíli budu čekat, tak mi nervozitou vypadají vlasy.

Nechápal jsem, proč jsme nemohli jít pro Rose sami. Proč Abé poslal někoho jiného, ale ani to nám Abé neřekl. Prý všechno má svůj čas. To je sice možné, ale to neznamená, že si nezasloužíme znát pravdu.


Všichni byli jako na trní. Lissa chodila po místnosti sem a tam, jako lev v kleci a byla k nezastavení. Vyrůstala s Rose, brala jí jako svojí sestru a já věděl, že se v hloubi své duše trápí, že tu pro Rose nebyla a nedržela jí nad vodou. Trápilo jí to a chtěla to napravit a teď by měla konečně možnost. Aspoň v to doufala, ale já jsem věděl, že velkou šanci má. Rose se nikdy na nikoho nedokázala zlobit moc dlouho.

Vždycky ochotně pomáhala druhým. Bylo to už v její povaze, ale přitom byla tvrdohlavá jako mezek, když si něco vzala do hlavy, nikdo jí to nedokázal vymluvit a všichni si z ní kvůli tomu utahovali. Někdy mi přišlo, že Rose vlastně žije, jen proto, aby pomáhala druhým lidem a nic za to nežádala. To byl hlavně důvod co mně na ní fascinovalo hned jak jsem jí poprvé uviděl. Nikdy jsem se s někým takovým nesetkal, ale zdálo se, když někomu pomohla, tak se rozzářila a něco se v ní změnilo, jako by její duše byla puzzle a při každé pomoci do sebe zapadl další díleček.


Proto pro mě bylo nepochopitelné, že by se Rose přidala ke strigojům. Byla sice oddaná, ale myslím si, že by to nedospělo až do takové míry.

Jestli jim pomáhala, tak jen protože jí k tomu donutily, tím jsem si naprosto jistý, ale zase na druhou stranu, když jsem jí viděl ve snu naposledy, tak rozhodně nevypadala, že by byla nějak omámená, právě naopak. Až neskutečně zářila a její aura měla opravdu zvláštní barvy, a co mi už vůbec nešlo do hlavy, byl hlas, který jí volal z mého snu do světa živých. Po tonu onoho hlasu se její aura zářivě rozsvítila, jako vánoční stromeček a najednou byla pryč.


Před Abém jsem o tom nechtěl mluvit, ale měl jsem podezření, že Rose se nezapletla se strigoji, ale že to zapletení bude úplně jiné. Abé si přál svojí dceru zpátky a já jsem mu nedokázal jen tak říct, že to už možná nepůjde. Zvlášť, když jsem k tomu neměl sebemenší důkaz.

"Tak co bude?" zvolala najednou Lissa. "Jak dlouho budeme čekat?" podívala se na Abého, který otevřel pusu, ale ve stejnou chvíli mu zazvonil mobil.

"Ano?" odpověděl. "Jistě." Všichni jsme byli jako na trní a nikdo z nás se neodvážil ani promluvit. "Dobře, hned jsme na cestě." Zavěsil, otočil se na nás a usmál se. "Konec čekání. Už jsou tady, tak jdeme." Zavelel a všichni se jako na povel zvedli a šli za Abém. Otevřeli se před námi dveře a my vešli do dalšího pokoje, kde stálo několik strážců, když nás uviděli, rozestoupili se a nám padl pohled na pohovku, na které ležela v bezvědomí naše Rose.


"Proboha." Vydechl jsem a šel přímo k ní. "Co se jí stalo?" sáhl jsem jí na ruku, abych se přesvědčil, jestli dýchá a náhodou ano. To byla úleva.

"Vysvětlete to!!" vykřikl Abé na jednoho z mužů, kteří stály u strážců. "Řekl jsem bez zranění!"

"Jinak to nešlo pane." Prohlásil, jako by o nic nešlo. "Představoval jsem si to úplně jinak pane, ale potom, co mně napadla jsem nemohl jinak."

"Rose a někoho napadnou?" uchechtl se Christian. "Prosím Vás, vždyť ona by neublížila ani mouše."


"Jo tak to se tedy plete. Jeden můj společník je v nemocnici s otřesem mozku, potom co ho praštila tou tyčí." Vykulil jsem oči. Tohle by Rose nikdy neudělala. Abé ho nakonec propustil a podíval se na nás.

"Všechno je jednou poprvé." Prohlásil jsem. Ozvalo se zasténání a všichni jsme se otočily na Rose, která se začala probouzet. Nejdřív jen tak ležela se zavřenýma očima, ale pak je otevřela a rychle vystřelila do sedu. Začala se rozhlížet po místnost, a když nás uviděla, zalapala po dechu.

"Sakra, co tady děláte!!" vykřikla v šoku a my se všichni na sebe podívali.

"No tak to je tedy přivítání. Tak my se sem ženeme přes půl země a ty nám neřekneš ani ahoj?" položil jsem si ruku na srdce. "Jsem velice zranění."

Rose se zamračila a přivřela obočí.

"Jako vážně?" probodávala mně očima a tvářila se naštvaně. "Měli jsme dohodu a ty si slíbil."

"Tak to by stačilo mladá dámo." Řekl Abé a díval se na ní. "Chovej se slušně. My nejsme ti, kdo by se měl omlouvat, to děláš jeden problém za druhým. Nehledě na to, že si jen tak utekla a vrhla se do nebezpečí. Víš, co se všechno mohlo stát!" vyjel na ní tentokrát už Abé.

"Rozhodně to nebylo jen tak a ty to moc dobře víš!" vyštěkla po něm Rose. "Vyměnil si mě za tu čarodějnici z korunou na hlavě odstrčil si mě na druhou kolej a divíš se, že jsem utekla. Zameť si před vlastním prahem." Vydechla naprosto klidně. Takhle jsem jí ještě neviděl. Věděl jsem, že se změnila, ale netušil jsem jak moc. Pryč byla naše stará Rose.


"To jsou nesmysl. Jsi moje dítě a nikdy bych se na tebe nevykašlal. Udělal bych pro tebe cokoliv, to ty ses rozhodla mě vytrestat jenom, protože jsem jí nedokázal zachránit." Vydechl zoufale Abé a my všichni na něj udiveně koukali. "Myslíš si, že to bylo jednoduché rozhodnutí?

Ne nebylo, ale neměl jsem na výběr." Rose se na něj podívala s údivem, otevřela pusu, ale pak z ničeho nic zalapala po dechu chytla se za břicho a sesunula se k zemi.

"Panebože!" vykřikla v bolestech.

"Rose!!!" vykřikli jsme a běželi k ní. Vůbec jsem nechápal, co se děje, ale to asi nikdo z nás. Rose byla nyní učiněná záhada, kterou jsme museli, co nejdřív pochopit, abychom jí znovu dostali na naší stranu.


Patřila k nám. Ať si každý říká, co chce.



pokračování příště ....


tak co myslíte? Dobrá nebo špatná kapitola ?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Spoutáni srdcem | 28. Kapitola: Jaký otec, taková dcera | VYKOUPENÍ II.

ANO, četla jsem ... 100% (21)

Komentáře

1 Prue Prue | 4. října 2015 v 10:46 | Reagovat

Krása :-D  těším se jak to bude dál :-)  :-)

2 Ketty Ketty | Web | 4. října 2015 v 13:40 | Reagovat

Úžasný! Podle mě někdo ubližuje Dimkovi a provalí se jejich pouto :D

3 Terka Terka | E-mail | 4. října 2015 v 15:33 | Reagovat

Strašně pěkně píšeš, moc se mi to líbí. Doufám že další kapitolka bude brzo :-D  :-D  :-D

4 petra petra | 4. října 2015 v 19:58 | Reagovat

No pekne také konce by mali byť trestné! Už sa neviem dočkať pokračovania a dúfam, že Rose sa postaví za svoje šťastie a nenechá sa manipulovať! :-)

5 knihomolka1237 knihomolka1237 | 4. října 2015 v 22:00 | Reagovat

To ten koniec.myslis ako vazne? chces.aby.som zomrela.od zvedavosti? prosim.ta daj co najskor 29. kapitolu lebo ma budes mat na svedomi ;-) .... tato kapitola bola skvela a aj celkom napinava.... a prosim prosim prosim daj co najskor dalsiu :-D :-D :-D

6 Natali Natali | 5. října 2015 v 19:29 | Reagovat

Ketty má pravdu a já vím, kdo je ten někdo! :D Ta svině xDDD xDD Ale jinak je to naprosto boží xD

7 Andy Andy | 5. října 2015 v 20:54 | Reagovat

Začíná to být zajímavé. Ne že by to dosud nebylo zajímavé. Už se těším na další kapitolu. Také si myslím že Tatiana ubližuje Dimitrio. Předpokládám že Rose to řekne a Abe se pokusí zabránit Tatianě. Půjdou k ní a Abe konečně zjistí co je ta potvora zač. Rose si už konečně zaslouží štastný konec. Když to začínalo vypadat nadějně a navzájem si přiznali své city pro toho druhého někdo musel přijít a pokazit to. I když tak docela nechápu proč když jejich napadli Rose odnesli k Abem a Dimitriho k Taniane. Nebo se všichni mýlíme a Dimitri je někde jinde? Ještě mě napadlo že možná je Rose těhotná a proto se chytala za břicho. To by mohlo být také zajímavé. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama