Tajemství pravdy/The Secret Truth || Kapitola Devátá || Volání po oběti

14. října 2015 v 8:30 | LussyNda |  The Secret Truth/Tajemství Pravdy
KAPITOLA DEVÁTÁ: Volání po oběti DÍL: I. SERIE: The Secret TruthAUTOR:LussyNdaŽÁNR:Fantasy, Romantica




JELENA POV:



Měla jsem hrůzu z toho, co se sten teď. Mohla jsem tohle čekat, cítila jsem, že se blíží něco špatného, ale koho napadlo, že to všechno bude mít společného s Jasmínou.


Ta dívka nikdy nikomu neublížila. S každým mluvila narovinu a s respektem a přesto jí všichni nenáviděli. Jen protože byla sirotkem. Přes mé snahy se mi nepovedlo jí zajistit normální život. Jako by byla, poznamená prokletím.

Muži z vesnice jí milovali a ženy jí nenáviděli.


To dítě mělo těžký život a Jelena si nedokázala představit, co by s ní udělalo, kdyby zjistila pravdu.


Jeleniny oči se znovu zaměřily na karty na jejím stole, přejela po kartách osudu svými roztřesenými prsty a doufala, že to co ukazují je lež a ne pravda.


Vyrušilo jí zabouchání na přední dveře. Zvedla hlavu a slyšela za sebou zasténaní z Jasmíne, která se probudila a mnula si rozespalé oči.

Zvedla se a přešla ke dveřím, které otevřela. Oheň z pochodní jí skoro oslepil. Před jejími dveřmi viděla celou vesnici.

"Co se stalo?" ptala se.

"Kde je!" vykřikl jeden z mužů.

"Kdo je kdo?" ptala jsem se nechápavě.

"Nehraj si s námi ženo, ptáme se na tu holku, kterou vydáváš za dceru." srdce mi v hrudi poskočilo.


"Co jí chcete?" dala ruce na rám dveří, aby aspoň trochu skryla svojí dceru ze zuřivých vesničanů.

"Tentokrát už zašla moc daleko. Jsme ochotni přehlédnout její nestoudné chování, když obletuje naše syny, ale tohle už je moc." Ozvala se žena za mužovými zády. "Přivést do naší vesnice vlky z temného lesa. Copak jí nestačí, že jí tu trpíme."


"Nemáte jediný důkaz, že to byla zrovna má dcera." vykřikla jsem na ně.


"Máme. Provozuje divné praktiky a více než jednou byla spatřená u temného lesa, to je dost důkazů." Ohlédla se a spatřila vyděšený pohled Jasmíne.


"Tohle nemůžete dokázat." ozvala jsme se znovu.

"Můžeme. Tvoje dcera dnes málem nechala zabít jednoho ze synů, našich radních, to je velice vážný přečin, který musí být potrestán." pokračoval starosta.

"Nevím, co Vám napovídal, ale má dcera dnes neopustila dům." vydechla jsem.

"To je lež. Všichni jí viděli na oslavách." rozkřičela se na ní Sansa, dcera starosty.

"To ano, ale ne tak dlouho a to potvrdí všichni. Má dcera, ale potom byla tady semnou." lhala jsem dál.

"Na tom se, ale nic nezmění." dodal starosta. "Je to Vaše slovo proti celé vesnici a já jsem starosta. Nejvyšší postaveny zde a co já řeknu, to platí a Vaše dcera porušila zákon a stihne jí spravedlivý trest." řekl a jeho pohled nikdy váhal.

"Upalte čarodějnici!!!" vykřiklo několik lidí vzadu. Jelenu v tu chvíli zamrazilo. Od vesničanů se v tomhle stavu dalo čekat cokoliv.

"Tak co bude Jeleno. Vydáš nám jí po dobrém nebo po zlém?" zeptal se starosta. Nemusela jsem přemýšlet, bylo to naprosto jasné.


"Nevydám Vám svojí dceru jen, protože jste si na ní zasedli a vybrali jste si jí jako oběť." Vykřikla jsem na něj.

"V tom případě po zlém." Jedním pohybem mě odstrčily stranou jako nic a vstoupily do mojí chýše. Byla jsem zoufalá a oni šílení. Chtěli za každou cenu chytit viníka a Jasmíne jim jako viník byla dostačující.

Otočila jsem se ve chvíli, kdy jeden z nich zakřičel.

"Není tady pane. Nejspíš utekla. Okno na druhé straně je otevřené." vydechl jeden z vesničanů a všichni, jako na povel vyrazily do temné noci. Starosta taktéž, ale ještě než prošel dveřmi zastavil se u Jeleny a podíval se jí do očí.

"Útěk je přiznání." vydechl s tvrdým pohledem. "A až jí dostaneme, stihne jí spravedlivý trest." otočil se a prošel dveřmi.

Srdce Jeleně tlouklo v hrudi tak silně, že si myslela, že se jí snad pukne a taky málem ano. Měla o ní strach. Vychovala Jasmínu jako svojí vlastní dceru. Bylo jí jedno, odkud přišla nebo kdo byla. Bůh jí snesl zázrak, aby mohla být konečně šťastná a ona tu malou holčičku milovala. A teď si oni jen přijdou, aby jí její malý zázrak sebrali, a čekají, že jím bude vděčná a bude jim dál pomáhat.


Dobelhala se z posledních sil ke stolu, kde se posadila na židli, na které ještě před pár minutami seděla v blažené nevědomosti. Najednou si připadala, tak staře a slabě. Zvedla zrak a pohlédla na vyložené karty, které předpovídali bolest a zkázu. Jak ráda by to chtěla všechno vzít zpátky. Měla vědět lépe, že takové karty nikdy nevěstí nic dobrého.

Teď se mohla jen modlit, že její holčička bude v pořádku a skryje se před vesničany, kteří se jí rozhodli zničit.





JASMÍNE POV:


Nevěděla jsem, co mám dělat. Celý můj život se převrátil vzhůru nohama a já nevěděla, co si mám teď počít. Šla po mně celá vesnice a chtěli mě potrestat, za něco, co jsem neudělala. Nemohla jsem uvěřit, že tito lidé, se kterými celý svůj život žiji, dokážou být tak krutí a pomstychtivý.


Vždycky o mně říkali špatné věci, ale teď to bylo o sto procent horší. Nechtěla jsem utíkat, nikdy jsem neutíkala před svými problémy, Jelena vždycky říkala, že před svými problémy nikdo nikdy neuteče, ale ted to bylo jiné, nešlo jen o mně, ale také o Jelenu. Postavila se za mně a vím, že by bojovala až do konce a já se nemohla dívat na to, jak by trpěla kvůli mně. Nemůžu jí vystavit takovému ponížení a navíc jsem se o ní bála.

Bála jsem se, že přijdou na něco, co Jelena skrývá a bude to ještě mnohem horší. Jelena občas provozovala zvláštní věci. Neodsuzovala jsem jí za to, ale i přes to jsem měla strach. Lidé zde nemají pro divné věci pochopení. Já jsem toho zářným způsobem, co dokážou lidé, když mají strach. Hledají viníky.


Běžela jsem podél řeky a za sebou jsem slyšela hlasy a kroky narážející při běhu do prašné země. Otáčela jsem se, abych zjistila, jaký mám náskok, ale jediné, co jsme viděla, byli záblesky ohně z pochodní. Byli mi v patách. Zastavila jsem se, abych se zorientovala, absolutně jsem netušila, kam mám vlastně jít.


Nebylo tu nic absolutně nic. Jen stromy. Kdybych běžela pořád dál ocitla bych se ve středu vesnice a o to jsem nestála. Nepotřebovala jsem další rozzuřené vesničany než ty, co mně už pronásledovali. Otočila jsem se na druhou stranu, kde se rozprostíral temný les, který odděloval vesnici rozbouřenou řekou, ale most, který to tu kdysi spojoval, byl pryč. Byla bych naprostý blázen, kdybych se snažila tu řeku přeplavat, zvlášť v této části, která vede k vodopádům.

"Vidím jí pane!" ozval se hlas za mnou, otočila jsem se za hlasem. Vesničané byli jen kousek ode mě a nevypadalo to moc dobře. Měla jsem dvě možnosti buď se vzdát a přijmout tak svůj osud anebo se vrhnout do rozbouřených vln.


Odpověď byla jasná. Nechtěla jsem od nich přijmout tresty stejně by mně nejspíš utopily nebo upálily a tak jsem se rozeběhla vstříc svému osudu. Doběla jsem ke kraji, kde byli pozůstatky mostu. Ještě jednou jsem se otočila, abych jim naposledy pohlédla do tváře. Netušila jsem proč, ale asi jsem v něco doufala a pak jsem skočila.

V zápětí jsem se ocitla ve chladné vodě, jejíž vlny mě hned stáhly pod hladinu. Voda byla až mrazivá, bránila sem se a snažila se plavat nahoru a dokonce se mi to i na pár okamžiků podařilo, ale jen na malou chvíli, než mě voda opět stáhla pod hladinu, věděla jsem, že umřu. Jedinou mojí útěchou bylo, že jsem to zvládla svojí vlastní rukou a ne jejich.



Aspoň jsem mohla zemřít v mírů a pokoji.



pokračování příště ...
tak co myslíte? Dobré a nebo špatné ?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Tajemství pravdy/The Secret Truth || Kapitola Devátá || Volání po oběti

ANO, četla jsem ... 100% (8)

Komentáře

1 Natali Natali | 14. října 2015 v 19:49 | Reagovat

Je to naprosto ale vážně naprosto úžasný!! :D Jen.. U té Jeleny, tam pořád střídáš er a ich formu xD Bylo by fajn, kdyby sis vybrala prostě jednu a v ní psala xD Ale to je jen taková malá připomínka xD Už se nemůžu dočkat dalšího dílu, snad ji někdo zachrání xD

2 Andy Andy | 15. října 2015 v 20:49 | Reagovat

Děj se pomalu začíná stupňovat. Těším se na další kapitolu. Myslím si že ji někdo najde a zachrání ji. Pravděpodobně se dostane na hrad a konečně bude očekávané velké setkání. :-D  :-)

3 Ketty Ketty | Web | 16. října 2015 v 20:11 | Reagovat

Zachrání ji z vody nebo ji najde někde mokrou a podchlazenou na břehu??? Toť otázka, Lussy, co? Nesměj se mi, že už to ty sama dávno víš, potvůrko.. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama