VD III. ZKOUŠKA OSUDU • 8. Kapitola • Královský dvůr

16. července 2016 v 21:39 | LussyNda |  VD III. - Zkouška osudu
8. KAPITOLA • Královský dvůr

DÍL• VD III. Zkouška osudu

SERIE • Vykoupení Duše III.

AUTOR • LussyNda

ŽÁNR • Fantasy, Romantica
POSTAVY • Rosemarie Mazur, Dimitrij Belikov, Abé Mazur, Adrian Ivashkov, Vasilissa Dragomír, Christian Ozera


ROSE POV:


Probudila jsem se až v příliš pohodlné posteli. Několikrát jsem sice musela zamrkat, abych se ubezpečila, že vidím dobře, ale bylo tomu tak.

Ležela jsem ve svém starém bytě u dvora. V bytě, který jsem od začátku tak moc nenáviděla, znamenal pro mě konec svobody a odtržení od mého starého života a rodiny. Musela jsem se sem nastěhovat hned poté, co si otec vzal Tatianu. On sám s ní bydlel v paláci a mně připadl tento byt, ale mně to nevadilo, alespoň jsem se na ně nemusela koukat.

Jenomže z tohoto bytu čišela Tatianina ruka. Všechno vybavení byla její práce a já jsem tenhle byt začala nenávidět a pak ještě víc, když jsem se dozvěděla, že má v tomto domě svoje špehy, kteří jí hlásí každý můj krok. Měla mě pod kontrolou, i když jsem s nimi nebydlela. S tím už se pro jednou bude muset něco udělat.


Z druhé místnosti se ozvaly zvuky. Vstala jsem, oblékla si na sebe saténový župan a šla směrem ke kuchyni, odkud se ozývali zvuky, ale také se linula úžasná vůně potravin. Ve dveřích jsem se zarazila. Ten pohled bych si snad nikdy nevymyslela. Dimitrij pobíhal po kuchyni a věřte tomu nebo ne, ale vařil. Byl dokonalý. Najednou jsem si připadala špatně, když jsem se na něj zlobila, on přece nemůže za svůj život, který žil a má právo mít strach. Já sama nevím, co mně tady čeká.


"Myslel jsem, že ještě budeš spát." Jeho hlas mně vrátil zpátky do reality. Podívala jsem se na něj. Byl opřený o kuchyňský pult, ruce překřížené na prsou.

"A já jsem si zase myslela, že se semnou nebavíš." Vydechla jsem, přes jeho tvář přelítl překvapený pohled, ale než stačil něco říct, tak jsem ho přerušila. "A neříkej, že to není pravda, protože oba víme, že by si lhal."


Povzdechl si. "Nechtěl jsem nic popírat. Možná jsem s tebou nepromluvil, ale to neznamená, že se s tebou nebavím, ty s tím nemáš nic společného. Snažila si se tolik, abych se vrátil do lidského světa a začal normálně fungovat, ale pořád si nejsem jistý, jestli je tohle to pravé místo, kde mám být." Ukázal rukama kolem sebe. "Nechci, aby si kvůli mně musela tohle všechno opouštět. Máš tu všechno, rodinu, přátele, já jsem proti tomu všemu jen zanedbatelná část."


"To si opravdu myslíš?" Zeptala jsem se v šoku. "Opravdu myslíš, že bych tě opustila, pro tohle?" Nechápala jsem ho. "Dimitri, já jsem odtud utekla a rozhodně to nebylo jen, protože jsem se tu nudila. Byl v tom určitý důvod." Vydechla jsem.
"Ale vrátila ses sem." Protočila jsem očima.

"Ano, ale to neznamená, že tady chci zůstat. Proboha já sem nepatřím. Můžu udělat mnohem víc, než se účastnit všemožných večírku a já už nechci být taková." Došla jsem až k němu a položila mu ruce na jeho hruť. "Chci nový život, budoucnost s tebou, i kdyby to znamenalo, že budu muset tohle všechno opustit." Postavila jsem se na špičky a přitiskla své rty na ty jeho. "Miluju tě." Konečně se usmál, objal mně kolem pasu a přitiskl své rty na mé. Bylo to pokaždé tak intenzivní. Tak dokonalé a vždycky jedinečné.


"Ani nevíš, jak tě miluji." Vydechl mi do úst. Objala jsem ho kolem krku a začalo ho líbat.

"To tedy nevím, ale ty bys mi to mohl ukázat." usmála jsem se a zkousla jsem si spodní ret. Dimitrij se zatvářil pohoršeně, ale pak mě z ničeho nic popadl kolem pasu a vysadil na pult. Ústy se opět vrátil k mým ústům s mnohem větší prudkostí.

Milovala jsem, když tohle dělal. Vždycky vypadal, že si bude držet odstup, ale pak z ničeho nic udělal něco, co dokázalo všechny ohromit a to se mi na něm líbilo.


Líbal mě a jeho ruce mi přejížděli po každičkém kousíčku mé kůže. Přetáhla jsem tričko přes hlavu, no přetáhla. Přesněji řečeno jsem to z něj strhnula, až jsem mu to tričko roztrhla.


"Ale moje divoká kočka vystrkuje drápky." Usmál se, sundal mi tričko. Objala jsem ho kolem krku, on mě nadzvedl, obmotal mé nohy kolem jeho pasu a nesl mě směrem k mé ložnice, kde mě položil na postel. "Myslím, že je načase, abych ti vysvětlil, kdo z nás nosí kalhoty." S těmi slovy mně opět začal vášnivě líbat, tiskl své tělo na to moje. Nezmohla jsem se na nic jiného, než bylo sténání. Jeho ruce a ústa na mně měli takový účinek, že jsem své tělo cítila jako v plamenech. Milovala jsem ten pocit. Dokázal mně tak vyprovokovat, že jsem skoro až zapomínala, kdo jsem a kdo býval on.


Byl pro mě všechno a já jenom doufala, že teď už nebude žádný problém. Pokračoval mě líbat, když se ozvalo zaklepání na dveře.

Zasténala jsem a položila jsem hlavu na Dimitriovu hruť. "Proč nemůžeme jeden den. Jen jeden den být spolu sami bez přerušení." Řekla jsem a cítila, jak se směje.


"Kdyby to nedělali, tak by tě to štvalo." Objal mně. "Takhle aspoň vidíš, že jim na tobě záleží." Povzdechla jsem si.

"Já vím, ale stejně by to mohli omezit." Znovu se ozvalo hlasité zaklepání. "No vždyť jo!" vykřikla jsem a seskočila z kuchyňského pultu.

"Vážně, proč nemůže být jeden den klid." Došla jsem až ke dveřím a otevřela je. Za nimi stál Adrian s Lissou a Christianem. "Nepočkalo by to?" zeptala jsem se jich a založila jsem si ruce na prsou.

"Ne to tedy rozhodně ne. Moje milá tetička si žádá přítomnost tebe a jeho." Ukázal za mně na Dimitrije. "V trůním sálu. Ihned." Dodal.

"Proč nás chce vidět?" zeptala jsem se ho.

"Jak to mám vědět? Třeba se chce přesvědčit, jestli to co se povídá, je pravda." Dodal rozhořčeně Adrian. Vůbec jsem nechápala, proč se vlastně takhle chová.

"Vůbec nechápu proč jí to zajímá. Nemá s námi nic společného." Řekla jsem mu, ale on se zasmál.

"Vážně? Nezapomněla si, že si vzala tvého otce? Je teď tvojí nevlastní matkou, tvojí královnou a navíc on je bývalý, několik staletí starý strigoj. Tak se nemůžeš divit, že má obavy." Zalapala jsem po dechu. Tak tohle bylo poprvé, když jsem Adriana viděla, se takhle chovat. Možná má nějaké problémy, ale jaké by mohl mít? A vůbec ať se mu děje cokoliv, tak mu nedává žádné právo, aby Dimitrije urážel.

"Tak podívej se." Začala jsem, ale pak jsem cítila na ruce tu Dimitrijovi.

"Jen klid. Půjdeme se setkat s Královnou a uklidníme její obavy." Dodal a já jsem se usmála.

"Fajn." Objala jsem ho. "Ale jestli mě zase bude chtít provdat, tak tentokrát plánuješ útěk ty." Dodala jsem a on se zasmál.


"Jistě, jak si přeješ." Políbil mně a já jsem se usmála. A Adrian si odfrkl. Zamračila jsem se a všichni jsme se společně vydali do trůnního sálu za tou naší královskou saní.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

VD III. ZKOUŠKA OSUDU • 8. Kapitola

ANO, četl/a jsem 100% (25)

Komentáře

1 petra petra | 17. července 2016 v 21:01 | Reagovat

Výborná časť len mám pocit, že Tánička nebude veľmi príjemná! :-)

2 Kami Kami | 22. července 2016 v 17:07 | Reagovat

Super časť!
Teším sa na dalsiu. :-D

3 Jackie Jackie | 23. července 2016 v 15:58 | Reagovat

Zabite ju! Zabite niekto Tatianu! Prosím!!! ??? Dimka by jej mohol zakrútiť krkom, keď im Tánička povie, že vyhlasuje Rose za nesvojprávnu ;-)

4 ann ann | 30. července 2016 v 23:54 | Reagovat

Uzasna cast mam tve povidky moc fada a tuhle zboznuju sem zvedava jak to nakonec dopadne mezi adou a rose :-) ale ona proste patri k dimkovi :-)

5 jill jill | 31. července 2016 v 9:25 | Reagovat

Ahoj tvoje povídky zbožňuju ale chci se zeptat,kdy bude další kapitola

6 Anabel Anabel | E-mail | 1. srpna 2016 v 9:13 | Reagovat

Úžasné :-) Doufám,že bude brzy další díl. :-)  Nemůžu se dočkat :-)

7 rose rose | 23. srpna 2016 v 11:26 | Reagovat

Ahoj tve povidky jsou uzasne a vsechny jsem precetla skoro jednim dechem ale chci se zeptat jestli bude dalsi kapitolka dokonce prazdnin :-D

8 Iv Iv | 9. října 2016 v 1:21 | Reagovat

Asi umřu !!! rychle další díl prosím :)

9 Lucy-pug Lucy-pug | 19. října 2016 v 0:18 | Reagovat

prosím prosím další :-)  :-)  :-)

10 tessinka tessinka | 11. listopadu 2016 v 22:45 | Reagovat

Luxus. Konečně jsem k této sérii našla cestu a musím říct, že se mi zatím moc líbí.

11 Kika Kika | 16. listopadu 2016 v 8:48 | Reagovat

Ahoj :) moc se mi líbily všechny tvé povídky..Ráda bych ti řekla, že si myslím, že bys tu měla mít příspěvkový formulář, ráda bych ti poslala nějaké peníze pro radost, protože mě tvé povídky přímo pohltily :) nehledě na to, že by to mohla být další motivace něco psát. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama