VD III. Zkouška Osudu • 11. Kapitola • Povzbudivý rozhovor

14. ledna 2017 v 12:15 | LussyNda |  VD III. - Zkouška osudu
11. KAPITOLA • Povzbudivý rozhovor

DÍL• VD III. Zkouška osudu

SERIE • Vykoupení Duše III.

AUTOR • LussyNda

ŽÁNR • Fantasy, Romantica
POSTAVY • Rosemarie Mazur, Dimitrij Belikov, Abé Mazur, Adrian Ivashkov, Vasilissa Dragomír, Christian Ozera


DIMITRI POV:

Netušil jsem, co mám dělat.

Chtěl jsem být s Rose. Chtěl jsem s ní společný život, ale stále mezi námi bylo spoustu rozdílu. Přes všechno to byla nevlastní dcera královny a dcera vlivného podnikatele a já jsem byl jen bývalý strigoj, nemohl jsem dostat zpátky ani svůj titul strážce, co jsem jí mohl nabídnout? Tak leda problémy.

Oficiálně jsem nemohl dostat ani svůj vlastní titul strážce. Nebyl jsem nic. A čím dřív si to Rose uvědomí, tím udělá lépe. Ozvalo se zaklepání na dveře. Zavřel jsem oči a čekal až ten dotyčný odejde, ale to jsem se nejspíš hodně spletl, protože ten dotyčný měl výdrž. Po třetím zaklepání jsem se opravdu zvedl a došel ke dveřím. Za nimi stáli dva dhampýři jeden s krátkými tmavými vlasy a ten druhý byl zrz. "Přejete si?" zeptal jsem se jich.

"No já." Začal. "Hledám Rose Mazurovou, ale asi sem si spletl patro." Začal se otáčet, ale já jsem ho zastavil.

"Ne jste tu správně." Otočil se zpátky ke mně a na jejich tváři se objevilo zamračení.

"Aha a můžete mi jí zavolat?" zeptal se.

"Bohužel tady není." Dívali se na mně nevěřícně a zjevně mi nevěřili. "Jsem Dimitrij. Dimitrij Belikov." Představil jsem se a jeho oči se rozšířily.

"Ehm, aha." Na jejich tváři se najednou objevilo pochopení. "Takže ty si ten Dhampýr bývalý strigoj, kterého našeho Rose přivedla ke dvoru." Spíš to bylo konstatování než otázka. Chtěl jsem něco namítnout, ale na tohle opravdu nebylo co.

"Tak nějak." Odpověděl jsem s povzdechem.

"Jsem Eddie Castlie a tohle je Mason Ashford. Jsme Rosyny bývalý spolužáci." Představil je Eddie.

"Ano já vím. Vyprávěla o vás. Půjdete dál? Myslím, že by jí nemělo trvat moc dlouho než by se vrátila." Řekl jsem jim.

Oba se na sebe podívali, pokrčily rameny a šli dovnitř. "Dáte si něco k pití?"

"No možná trochu vody díky." Řekl Mason a posadil se na pohovku. Došel jsem do kuchyně a nalil oběma sklenice vody.

"Dík." Poděkoval Mason. "Tak co jak se ti libí u dvora?"

"No." Podíval jsem se na své ruce. "Je to jiné."

"Jo to je pravda. Všichni si to představujeme a pak, když jsem přijdeme nepřestáváme se divit. Královna je občas pěkná semetrika." Řekl se smíchem Eddie.

"Jo to je pravda. Pracovat jako strážce u dvora je pěkná otrava." Dodal Mason. "Ty máš štěstí."

"Proč myslíš?" podíval jsem se nechápavě na Masona.

"No u Rose je jasné, že tady nebude chtít zůstat. Už jen protože se jí její nevlastní matka snaží zbavit. Nejdřív ten nesmysl se sňatkem a bůhví co si vymyslí zase teď." Dodal Eddie.

"Počkej Rose se má vdávat?" zeptal jsem se jich.

"No měla. Královna domluvila sňatek, ale Rose se vzepřela a utekla ode dvora, ale nepočítáme s tím, že by se nějaká svatba konala, protože Zeklosovi odtud odjeli dost podrážděně, takže bychom spíš typovali, že jí Tatiana tady odtud bude chtít vyštvat, takže tu asi nezůstane moc dlouho a ty jako její strážce jí zjevně stejně budeš doprovázet."

"No já totiž nejsem její strážce." Oba se na mně zamračily a tak jsem pokračoval ve vysvětlení. "Rose mně přivedla zpátky do dhampýřího stavu. Žil jsem před staletími."

"No páni. Tak to je hustý." Zasmál se Mason.

"To jo, ale počkej vždyť v Rosyných záznamech si ode dneška vedený jako její strážce." Řekl Eddie.

"Co prosím?" zeptal jsem se ho.

"Ano. Oficiálně si její strážce." Potvrdil Eddie.

"To je fakt. Dneska byl Rosyn otec v kanceláři Hlavního strážce dvora a nechal předělat její záznamy. Samozřejmě chtěl, aby jeho dcera dostala ještě minimálně jednoho strážce, aby byla co nejvíc chráněná. Hansovi se sice moc nelíbila představa, bývalého strigoje jako strážce, ale zjevně v jeho úsudku měla co dělat taky královna. Ta ježibaba do všeho strká nos, ale Abé byl super. Dokonce prohlásil, že jeho manželka nemá co mluvit do toho, kdo bude hlídat jeho dceru."
Zasmál se Mason.

"Jo všiml jsem si, že se Královna plete do věcí." Dodal jsem.

"Jo jen ale do těch, do kterých jí nic není. Je to fůrie a Rose nesnáší." Usmál se Eddie. "Ale je fajn, že si Rose našla někoho jako si ty. Docela to prvně vypadalo, že skončí s Adrianem." Dodal.

"Jo to by byl děs." Zasmál se Mason.

"Mají k sobě blízko, že?" zeptal jsem se jich a můj ton hlasu ztvrdl. Nelíbila se mi představa mojí Rose a Lorda Ivashkova, ale co jsem mohl namítat, já jí přece odmítl.

"Nemáš se vůbec čeho bát. Rose ho bere jako staršího bratra. Nic víc." Zasmál se Eddie.

"Nevšiml jsem si, že by jí bral jako mladší sestru." Odpověděl jsem možná až moc příkře.

"To nejspíš jo, ale nemusíš se bát. Královna by jejich vztah neschválila. Na to Rose až moc nenávidí." Zamračil jsem se.

"Proč je tomu vlastně tak?" zeptal jsem se jich, ale oba pokrčily rameny.

"Kdo ví?" zakroutil hlavou Eddie. "Někdo tvrdí, že je to kvůli její matce, které dal Ibrahim přednost před Královnou, ale kdo ví jak to před časem bylo." Pokrčil jsem rameny.

Bylo to zvláštní. Nikdy jsem se s nikým, kromě Rose necítil tak uvolněně. Tyhle dva semnou mluvili naprosto normálně.

Jako se sobě rovným. Nevadilo jim, co jsem býval nebo odkud pocházím. Brali mně skoro jako člena party. Patřil jsem k Rose a oni mně přijali. To bylo snad opravdu poprvé, kdy jsem se někde cítil vítaný.

Když odešli zůstal jsem sedět v křesle a koukal do plamenů. Přemýšlel jsem o všem, co jsme společně s Rose zažily. Kolik jsme toho za tu krátkou dobu prošli. Zachránila mi život a já zachraňoval jí. Byli jsme sehraná dvojka.

A pak se mi hlavou honilo vše co jsem zjistil o jejím životě za dobu strávenou u dvora. Bylo jasné, že Rose zde nebyla šťastná. Královna jí neustále ubližovala a brala jí vše co milovala. Vlastně to byla chyba královny, která zasadila další semínka pochybností do mé hlavy. Najednou jsem si začal uvědomovat svojí hloupost. Jak jsem mohl jen o nás pochybovat?

Rose mně věřila. Věřila v nás. Věřila, že můžeme překonat všechny překážky, dokonce i její otec mi věřil, že jí dokážu ochránit, tak kdo jsem potom já abych to všechno odsuzoval. Pokud nebudu bojovat můžu o ní nadobro přijít. Stejně tak jako o svůj život.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

VD III. Zkouška osudu 11. Kapitola

Ano, četl/a jsem 100% (11)

Komentáře

1 Jackie Jackie | 14. ledna 2017 v 14:18 | Reagovat

Konečne :-) na túto kapitolu - kde Dimitrimu docvakne,  že robí blbosti a čo vlastne robí jej veličenstvo Rose - som čakala veeeeeľmi dlho :-D ale typujem,  že teraz to zase pomotá Adrian. Bodaj by si Rose všimla ako na ňu reaguje Adrian. Mám ho rada,  len mi je vždy ľúto jeho aj Rose. Jeho lebo stále verí, že Rose nemiluje Dimitriho dosť na to aby ho neopustila :-( krásna kapitola :-D Teším sa na ďalšiu :-)

2 Kulisek129 Kulisek129 | E-mail | 15. ledna 2017 v 20:17 | Reagovat

Paráda. Konečně se Abe trochu vzepřel Taťáně. :-)

3 petra petra | 16. ledna 2017 v 13:52 | Reagovat

Dobrá časť, len dúfam, že sa čoskoro uzmieria! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama