... 1. Kapitola ... || DCERA TEMNOTY || DÍL 1

19. listopadu 2017 v 22:44 | LussyNda |  DCERA TEMNOTY novels Vampire Academy
1. Kapitola: Welcome Academy sv. Nicholase

ROSE POV:


Nebyla jsem si jistá, co bych měla očekávat, od příchodu do akademie. Pan Slezsky byl tak laskavý, že mně na Akademii svatého Vladimíra doprovodil. Měla jsem starého pána ráda. Někdy jsem si říkala, jestli nebyl mým pravým otcem, ale vzhledem k jeho blond vlasům jsem o tom dost pochybovala.

Navíc máma měla Edwarda Slezského opravdu v úctě. Pomohl jí z nejhoršího a dovolil jí, aby se o mně starala, což by žádný moroj nikdy v životě neudělal a za to mu budu až do konce svého života vděčná.

"Tak jsme tady Rose." podívala jsem se na něj a pak na bránu, která se pomalu otevírala. Povzdechla jsem si. Za touto branou ztratím navždy svojí svobodu.

Říkala jsem si, co je to za spravedlnost, když Dhampýr musí dát svůj život za sobeckého moroje? Vždyť přece máme také svá vlastní práva. Právo na život, ale to je nám odpíráno. Jsme vlastně něco, jako zvířata.

"Tak hodně štěstí." řekl mi Lord Slezsky, když mi objal, usmál se na mně a pak beze slova nastoupil do svého auta a odejel pryč. Znovu jsem si povzdechla a otočila jsem se k temně vyhlížející budově.
Od první chvíle mi z tohoto místa přejížděl mráz po těle. Necítila jsem se tu dobře, ale na mých pocitech nikomu nezáleželo. Proč také, že?

Dveře budovy se otevřeli a z nich vyšla na krátko ostříhaná starší Dhampýrka, když mně uviděla zarazila se, ale pak se usmála.

"Ty budeš asi Rosemarie, vid?" zeptala se mi.

"Rose." odpověděla jsem. Nenáviděla jsme, když mi říkali Rosemarie, ale i tak to bylo moje jméno, takže jsem si musel zvyknout, že mi tak budou říkat i dál.

"Jistě. Jsem ráda, že si dojela v pořádku, pojď. Paní ředitelka nás očekává." otevřela dveře a čekala. Vzala jsem si ze země svojí sportovní tašku, hodila jí přes rameno a vydala se po schodech za ní nahoru. Znovu se na mně usmála. "Je mi líto, co se stalo tvé matce, ale neboj se. Vše se v dobré obrátí." řekla mi jen a pak mně vedla dlouhou chodbou, na které vyselo spoustu starých obrazů. Obrazy, byli každý jiný, ale jen jedno měly společné. Na všech byla Akademie sv. Nicholase.
Zastavila se před velkými dubovými dveřmi, zaklepala. "Vstupte." ozvalo se za dveřmi. Naposledy mi dala povzbudivý úsměv. Pak otevřela dveře a obě jsme vstoupili dovnitř. U velkého mahagonového stolu seděla přísně vypadající žena. A já jí poznala hned, jakmile jsem jí viděla. Natasha Ozerová, nebo-li Teta Tasha.
Byla přesně taková, jakou jsem si jí pamatovala. Vzhlédla a zabodla do mě ten svůj pohled. Jakmile mně poznala její modré oči ztmavly a objevila se v nich zášť, ale pak se její rty, které byli v lince, roztáhli do křečovitého úsměvu.

"Má drahá neteř." vstala a pevně mně objala. "Jsem moc ráda, že si dorazila v pořádku." když to vyslovila bylo vidět, že to vůbec nemyslela vážně. "Děkuji Alberto, už to s Rose zvládneme." vyprovodila jí z místnosti. Alberta mi dala znovu povzbudivý úsměv a pak odešla z místnosti. Tasha se na mně znovu otočila, ale její pohled neukazoval, že by byla nadšená z toho, že mně vidí. Spíš naopak, ale to jsem čekala. "Tak si konečně tady." přešla zpátky ke svému stolu. "Chtěla jsem pro tebe poslat strážce Akademie, ale Lord Slezsky trval výslovně na tom, že tě přiveze." přikývla jsem. "Ale to nevadí. Doufám, že si měla dobrou cestu a je mi moc líto, co se stalo tvé matce." když vyslovovala tvé matce, jako by to říkala s odporem na jazyku, ale vlastně všechno, co říkala, bylo řečeno z odporem. "Byla to pro všechny z nás obrovská ztráta, ale život jde dál a já doufám, že se pro tebe Akademie stane novým domovem." usmála se na mě, ale v její oči se na mně dívali z odporem a nenávistí. "Samozřejmě ti se vším ráda pomohu, ale doufám, že chápeš že jako ředitelka musím dbát na přísná pravidla, které jak doufám budeš dodržovat, jistě?" čekala až odpovím, ale já jen kývla. "Výtečně. Takže zde je tvůj rozvrh, Klíč od pokoje a mapa areálu. Všechny věci, které budeš potřebovat, uniformu a učebnice jsou už ve tvém pokoji." podala mi věci, zvedla jsem se poděkovala jí a odešla z její kanceláře.
Kde na mně už čekala ta Strážkyně Alberta a zavedla mně do mého pokoje. Byl to jednoduchý pokoj. Malý. Stůl, postel, komoda a skříň. V pokoji byla také malá koupelna z umyvadlem, toaletou a sprchovým koutem. Nebyl to žádný velký přepych, ale stačilo to. Taky mně mohli dát do sklepa. Pomyslela jsem si.

"Tak tady máš všechny věci. A kdyby si cokoliv potřebovala, obrať se na mně." řekla mi Alberta s úsměvem a já jsem přikývala. "Tak Vítej u svatého Nicholase." řekla a pak mně zanechala v mém pokoji.

Povzdechla jsem si, posadila se na postel a znovu se rozhlédla po svém pokoji. A najednou jako když zmáčknete knoflík mi poprvé od té doby, co jsem se dozvěděla o matčině smrti začali po tvářích téct slzy.

Byla jsem sama. Poprvé ve svém životě jsem byla sama a nikdo tu nebyl aby mně utěšil. Nikoho jsem tu neznala a teta Tasha nevypadala zrovna na to, že by se jí chtělo o mně pečovat, spíš jsem si myslela, že mi bude dělat ze života peklo.

A sama sebe jsem se ptala jestli jsem na to připravená. Jestli dokážu s ní vycházet úplně sama.
Chladný kov mého medailonu, mě zastudil mně zastudil na odhalené pokožce a já ho prsty sevřela.
Otřela jsem si uslzené oči. Má matka byla silná a zvládla s Tashou žít, tak proč by ona to nezvládla.
Její matka vždy tvrdila, že je výjimečná a že v sobě má obrovskou sílu. Tu sílu, kterou jsem se nyní rozhodla plně využít. Vstala jsem přešla k zrcadlu, které vyselo v koupelně a usmála se.


"Rosemarie Catelyno Hathawayová Vítej na Akademii svatého Nicholase."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ladylucifer Ladylucifer | E-mail | 20. listopadu 2017 v 8:30 | Reagovat

Skvely napad na povidku, vypada to slibne :-) predpokladam, ze Tasha bude stejna mrcha jako vzdy :-D jsem zvedava na setkani s Dimitrim :-)

2 Pewtra Pewtra | E-mail | 20. listopadu 2017 v 15:54 | Reagovat

Hmmm,zajímavá kapitola. Jsem zvědavá na další průběh příběhu, jak Rose pozná Dimitrije a jak jí Taša udělá peklo, jen proto že je její neteř a taky, že ji Dimitrj miluje.

3 AriaLissa AriaLissa | E-mail | Web | 20. listopadu 2017 v 16:14 | Reagovat

Asi se budu opakovat, ale také se těším, až se objeví Dimitrij :-)

4 jill jill | 21. listopadu 2017 v 22:20 | Reagovat

Super další kapitolka. Už se těším na Chrise jak se s ním seznamí a jaký bude. To stejné platí i u Lissy zajímá mě jestli to bude mrcha nebo nebude 😁

5 Anabel Anabel | E-mail | 24. listopadu 2017 v 8:19 | Reagovat

Nataša jako teta... bože, běž se rovnou zabít Rose. 😂 Ne, to si samozřejmě dělám srandu.
Hlavně mi neříkej, že Dimitri chodí s Tašou(ze začátku). To by bylo otřesné 😂
Těším se na další díl❤️

6 veja veja | E-mail | 26. listopadu 2017 v 11:48 | Reagovat

těším se na chrise a lissu ... doufam že rose bude silna a vydrží to tam :-)

7 danča danča | E-mail | 6. prosince 2017 v 14:04 | Reagovat

těším se na setkaní s dimkem a doufam že nejsou s tašou spolu to bych neprežila :-(

8 petra petra | 8. prosince 2017 v 11:12 | Reagovat

Začína to veľmi zaujímavo, teším sa na pokračovanie! :)

9 Terka06 Terka06 | E-mail | 10. prosince 2017 v 22:06 | Reagovat

Moc se tesim na další!!! Vypadá to moc dobře

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama